Letošní předvolební kampaň vynikala svojí délkou. Prezident Zeman totiž vyhlásil termín voleb již na konci roku 2020. Únavu z předvolební kampaně pak umocnilo i to, že některé strany a politická uskupení odstartovaly svou předvolební kampaň už v průběhu jara – a několikrát ji do dnešního dne „restartovaly”. O všech střetech zájmů, hrozících nebezpečích, a naopak slibech jsme se dozvěděli už minimálně třikrát. Voliči tak slyšeli dostatek, aby měli představu koho nevolit a naopak, aby měli v hlavě utříděnou představu několika subjektů, které pro ně naopak připadají v úvahu. Definitivní rozhodnutí pak většinou padne cestou do volební místnosti.

Jako jedno ze zásadních témat letošních voleb se ukázala otázka, zda si naši občané přejí Piráty u moci. My v Praze s nimi máme už tříletou zkušenost a je zřejmé, že mnoho obyvatel Prahy svou někdejší volbu Pirátů přehodnotilo. Spolehlivě je k tomu přesvědčily například každodenní zácpy a další dopravní pokusy pražského Magistrátu. Volba Pirátů je tak pro mnohé volbou chaosu a nevyzkoušených experimentů, eurohujerství a zákazů. 

V Praze kdysi bývala silná Občanská demokratická strana. Ta v letošních volbách upřednostnila značku koalice SPOLU. Její schizofrenii pak dokresluje skutečnost, že svou někdejší baštu, ve které jednou dokonce získala přes 50 % všech odevzdaných hlasů, přenechala svému liberálnímu koaličnímu partnerovi. Nakolik byl tento krok výrazem naivity či naopak velmi dobrého kalkulu, se ukáže až po volbách. Podobně i s tématem antibabiš, pro které se kdysi pravicová strana spojila do deklarované povolební spolupráce s levicově extremistickou stranou Pirátů. 

Pro hnutí Svoboda a přímá demokracie je v letošních volbách stěžejní téma rodiny. Ta si ve svých tradičních obrysech zasluhuje maximální ochranu. Rodiny by se u nás měly cítit bezpečně, nemít existenční obavy a měly by cítit ze strany státu maximální podporu. Na první pohled může toto téma někomu připadat triviálně, možná i vyčerpaně, ale opak je pravdou. Už v současné době zažíváme vlnu zdražování. Zdražuje vše – bydlení, základní potraviny, stoupá cena vstupů, pohonných hmot. Aby tomu nebyl konec, valí se na nás z Bruselu pohroma nazvaná Green Deal. Drahý, nereálný plán, ve kterém inženýři lepších zítřků projektují bezemisní budoucnost, a pro jeho realizaci klidně způsobí evropským zemím energetický hladomor. Apelujeme také na bezpečí občanů, aby se nemuseli bát po setmění vycházet na ulici, jak je dnes obvyklé v mnohých západoevropských zemích. Proto říkáme jasné a bezpodmínečné NE ilegální migraci. 

V programu, které pro letošní volby hnutí SPD představilo, je dále zřetelná obrana národních zájmů. Jedno okřídlené úsloví říká, že „velmoci nemají přátel, ale pouze zájmů”. Z toho bychom také měli vycházet a v mezinárodní politice usilovat o dobré vztahy se všemi velmocemi, nikoliv podlézat jen některým. Neměli bychom si nechat líbit ani stále stupňující se tlak bruselských úředníků, kteří soustavně usilují o posílení svých pravomocí nad členskými státy a jejich demokraticky zvolenými parlamenty. Je proto potřeba apelovat na všechny vlastenecky smýšlející voliče mimoparlamentních stran, aby skutečně zvážili, zda jejich hlas neudělá více užitku, když skončí u jediné vlastenecké strany, která má reálnou šanci získat ve sněmovně zastoupení. Tou stranou je hnutí SPD.