Návrh zákona o evidenci skutečných majitelů, který jde nyní do třetího sněmovního čtení, vytváří v případě firem vložených do svěřenských fondů paradox, podle nějž by vlastník svěřenských fondů nemusel být majitelem jednotlivých společností. To Piráti považují za účelové obcházení pravidel o střetu zájmů vzhledem k aktivitám premiéra Andreje Babiše.

„Podle předlohy by byl premiér Babiš například považován za vlastníka svěřenských fondů, do kterých vložil holding Agrofert, ale nikoliv za vlastníka samotného holdingu. Právní kličkování vlády je jen dalším zjevným důkazem vlivu osobních zájmů trestně stíhaného předsedy vlády na legislativu. Děkuji spolupředkladatelům Vítu Rakušanovi, Janu Farskému a Marianu Jurečkovi a všem členům ústavně právního výboru, kteří návrh podpořili. Bude samozřejmě nutné, aby pozměňovací návrh prošel na plénu Sněmovny, ale doufám, že plénum vládou navrhovanou právní kličku odmítne,” okomentoval pirátský poslanec František Navrkal.

Do třetího čtení se může projednávaný tisk dostat nejdříve 11. listopadu na 62. schůzi Poslanecké sněmovny. Kromě doporučeného pozměňovacího návrhu podali Piráti též společný opoziční návrh na rozšíření zveřejňovaných informací o strukturu majetkových a vlivových vztahů. Poslanec Navrkal podal další tři pozměňovací návrhy směřující ke snadnějšímu a účinnějšímu vymáhání nápravy nesrovnalostí, které mohou firmy a další evidující osoby v evidenci způsobit. U všech těchto návrhů se ovšem ústavně právní výbor neshodl na žádném stanovisku.

„Již nyní je jisté, že v důsledku průtahů ve vládním legislativním procesu budeme více jak rok v prodlení s implementací páté evropské směrnice proti praní špinavých peněz, kterou provádí právě návrh zákona o evidenci skutečných majitelů, proto jsem rád, že ústavně právní výbor i na můj popud nedoporučil odklad účinnosti tohoto zákona,” dodává pirátský poslanec František Navrkal.

Ústavně právní výbor doporučil také návrh pirátského poslance Lukáše Černohorského, aby do evidence měl přístup i Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, aby mohl co nejlépe dohlížet na dodržování limitu darů politickým stranám 3 milionů korun na osobu a rok včetně právnických osob, které daná osoba ovládá.