Jaké by to bylo, kdybychom před 19 lety nevstoupili do EU? Odmyslet si všechno, co nám vstup do EU (a samozřejmě i NATO) přinesl, snad ani nejde. A zdaleka nejde jen o peníze urychlující rozvoj naší země a jasné záruky bezpečnosti.

Snadné cestování, možnost žít a pracovat v jakémkoliv členském státě, ochrana spotřebitele a z makro pohledu hlavně jednotný trh. Evropská unie není sice žádná kasička na peníze, Česko ale na svém členství jednoznačně vydělává. Mnohem víc než penězi, které k nám ze společného unijního rozpočtu proudí, a to stále vysoce nad rámec našich plateb do něj. Patříme k těm, kteří mají z přístupu na společný trh největší prospěch. Z unijních peněz zdaleka nefinancujeme jen "české podivnosti" (kéž by jich bylo méně), ale kupujeme moderní vlaky, opravujeme silnice a památky a v neposlední řadě (a to bychom měli dělat více) modernizujeme stát. Bez EU bychom jen z úzkého pohledu ekonomiky rostli mnohem pomaleji, méně vydělávali a čistě ekonomicky by se nám prostě žilo hůř. 

Mnohem důležitější však je, že členství v EU nás vede k hodnotám společným západním demokraciím (a opravdu nepodceňujme, jak důležité se ukázaly být zejména dnes) a hlavně ke spolupráci (ač to občas vázne) a pochopení potřeby hledání společných řešení. To nám hlavně během našeho předsednictví šlo. V dnešním složitém světě zkrátka můžeme uspět jen společně. Význam a důvod založení evropského společenství připomněl i Putin a jeho agrese na Ukrajině. Mír a solidarita, demokracie a spolupráce, svoboda. To už dnes nejsou jen slova.

Občas slýchávám, že se v Unii rozhoduje „o nás bez nás“. Není to pravda, na rozhodnutích se vždycky podílíme, a když jsme šikovní, tak je můžeme i významně ovlivnit. Bez členství v EU bychom o tuto možnost přišli a přitom, z ekonomické logiky, bychom je fakticky přijímali. Nic jiného by nám stejně nezbylo. Je to mnohem horší alternativa než to, co máme - jsme součástí supervelmoci a spolurozhodujeme o vývoji světa. Že bychom to zvládli sami, bez EU, je naprostý nesmysl. Nejen pro Českou republiku, ale - jak patrno - i pro větší a silnější země.

Takže, jak by nám bylo bez EU? Hůř. Zcela jasně a citelně. A navíc bychom si museli najít jiného fackovacího panáka, který za všechno může.

To, že část veřejnosti to vidí jinak, plně chápu, neb "informace" od často velmi vlivných lidí je k tomuto zavádějícímu závěru logicky dovedly.  Ale zkusme dvě věci: konfrontovat to, co slyšíme, s fakty, která lze dnes docela snadno dohledat (neb i přes kvanta šílených webů existují i ty, co mají informace kvalitní a přesné). A ve vztahu k Evropě se chovejme trochu dospěleji. V 19 letech by aspoň do určité míry mohla puberta, která často naše vztahy k EU provází, ustoupit. A na "únavovou" krizi středního věku myslím ještě máme čas.