Týden stará debata na vládním Konventu k "čisté mobilitě" mne optimismem nenaplnila. A to i poté, co výrok pana premiéra, že "ochrání naši zem před nesmysly Unie, jako jsou elektromobily", budu ignorovat jako jeho obvyklé plkání...

Vypadá to, že z plánu na využití obnovitelných zdrojů počítáme s velkým přínosem "čisté dopravy", ale kde se vezme, to asi nikdo neví. Nejde přitom jen o elektroauta, která zřejmě pan premiér nemá rád. Jde také o zlepšení hromadné dopravy, rozvoj rychlých vlaků, příměstské dopravy či lepší silnice.

Nejsme dokonce ani sto řešit věci samozřejmé, jako je dostat ze silnic auta, která v rozporu s pravidly chrlí nebezpečné látky. Zato nákladně podporujeme technologie (třeba CNG), které nepomáhají ani z hlediska úspory energie ani se snížením emisí CO2.

Zřejmě z ideologických důvodů nepodporujeme nákupy čistých aut občany, a dokonce ani nevyužíváme nástroj, který se nabízí - tedy daňově znevýhodnit vysoce emisní auta kupovaná firmami, a získané peníze využít na podporu nákupu těch čistých. Protože víc než 70 % aut kupují firmy, rychle by to pomohlo strukturu našeho autoparku měnit.

Kombinace podpory obnovitelných zdrojů elektřiny, posílení rozvoje elektrifikované hromadné dopravy a elektromobilita představuje cestu k čistšímu vzduchu, poklesu emisí CO2 i menší závislosti na fosilních palivech. Sestavit smysluplný vládní plán není zas tak složité. Ale zdá se, že na tom nikdo nemaká.

Možná proto, že je třeba ještě pár let zcela nesmysluplně plnit naše lány řepkou. A nebo je to jen hloupostí či obavou, že se to lidem nebude líbit (tedy zbabělostí). I to je možné.