První týdny vlády nového prezidenta USA přinesly smršť rozhodnutí, která jasně naznačují, jak výrazně se Trump 2.0 bude lišit od své předchozí verze.
Jisté je, že začíná „nový svět tarifů“ – prezident Trump spustil první vlnu plošných cel. Jeho logika mi však uniká – nejvyšší cla se týkají nejbližších obchodních partnerů USA, tedy Kanady a Mexika, se kterými v minulém volebním období vyjednal upravenou obchodní dohodu a označil ji za vítězství. Clo ve výši 25 % citelně poškodí všechny, kteří sázeli na logickou ekonomickou spolupráci v Severní Americe. Oproti tomu clo „jen“ 10 % na Čínu vyvolává otázky. Podle slov Trumpa je na řadě Evropa a nikdo nyní neví, kam jeho celní válka povede. Jisté však je, že EU musí být připravena reagovat.
Trumpovi se jistě nedá upřít extrémní výkonnost, od svého nástupu do Bílého domu vydal více než 300 dekretů. Kladu si však otázku, zda by i nejmocnější politik světa neměl mít větší respekt k právu. Lze jistě polemizovat, zda přístup k nabývání občanství zakotvený v americké ústavě (nabytí narozením) odpovídá dnešní době, ale i prezident by měl respektovat, že nestojí nad ústavou. Totéž platí i pro „nárokování“ části území (Grónsko) či majetku (Panamský průplav) jiných zemí, nemluvě o vyhrožování silou.
Tento přístup by nás vrátil do doby, kdy nerozhodovalo právo, smlouvy a dané principy, ale síla a agrese – tedy do světa, o jehož vytvoření se snaží dnešní vládce Kremlu. Věřím, že americký prezident nebude tím, kdo by svou politikou tuto cestu legitimizoval.
RNDr. Luděk Niedermayer
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV