Minulá dekáda byla ve znamení nástupu "nových politiků". Míním tím politiky, kteří se radikálně vymezují proti "tradičnímu" (establishmentu), kteří odmítají "experty" (neb vše ví nejlépe) a kteří často hlásají "konzervativní" a "národní" hodnoty. Obvykle jsou také "flexibilní" v používání faktů a dat (neb ta pocházejí od nevěrohodných "expertů"), a ruská doktrína "naší pravdy" je jim více než blízká.

Z mého pohledu je leaderem tohoto trendu prezident Trump, zejména v oblasti přístupu k Brexitu tato kriteria jistě splňuje Boris Johnson. A jistě do této ligy patří třeba brazilský president.

Asi nikdo z nich nečekal, že budou ve své vládní funkci konfrontování s krizí, kterou pandemie přinesla.

Jak obstáli, je jistě brzy soudit, ale dle průběžných zpráv zrovna tři zmíněné země mají s pandemií největší potíže. Samozřejmě, vazba na "vládnoucího populistu nové generace" není zdaleka přímá, ale třeba to, co k probíhající krizi pronesl prezident Trump, stojí za přečtení (ZDE).