V České republice můžeme být svědky kontinuálního růstu minimální mzdy. Současná hranice minimální mzdy je stanovena na 15 200 korun. Růst minimální mzdy je u nás nevídaně rychlý v porovnáním s ostatními státy. Je dokonce pátý nejvyšší v porovnáním s ostatními zeměmi OECD – a to s celkem 54 % nárůstem minimální mzdy mezi lety 2010 a 2020. Před námi stojí pouze Litva Jižní Korea Maďarsko a Polsko. Jen letos minimální vzrostla o 600 Kč. Řekl bych tedy, že je zřetelné, že Česká republika není v pozici, kdy by otázku zvyšování minimálních mezd zanedbávala a zaostávala tak na mezinárodním poli za ostatními státy.

Paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová ale zcela nerozumně chce minimální mzdu dále zvyšovat – a to o téměř tři tisíce korun na celkovou částku 18 000 Kč. Jednalo by se o nejvyšší zvýšení v české historii. V současné době u nás minimální mzdu pobírá zhruba 140 000 pracovníků, kteří tvoří až čtyři procenta všech zaměstnanců. Zvýšení minimální mzdy by tedy v součtu znamenalo zásah do rozpočtů zaměstnavatelů a také do státního rozpočtu, který by mohl dosahovat až 20 miliard korun.

Mám za to, že takový návrh je zcela nerozumným krokem a zcela mimo realitu firem, které se stále vzpamatovávají z kovidových opatřeních. Obzvlášť v dnešní době se ekonomika musí vzpamatovat z následků koronavirové epidemie a je nutné v této oblasti postupovat velmi citlivě. Již dnes je český rozpočet ve schodku necelých 300 miliard korun. Peníze, které paní ministryně Maláčová slibuje použít na zvýšení minimální mzdy, reálně není odkud brát. Je potřeba, aby se naše ekonomika vzpamatovala. Nikoliv tedy před blížícími se volbami slibovat tak podstatný schodkový výdaj, který má zjevně sloužit pouze jako tahák na voliče. Ti by paradoxně v konečném důsledku mohli přijít o práci.

Další faktor, který si asi ministryně neuvědomila při svém návrhu, je to, jaký tak ohromný skok bude mít dopad na míru nezaměstnanosti. Paradoxně by také minimální mzda rostla rychleji než mzda průměrná.