Dámy a pánové,

investiční pobídky v České republice vznikly v roce 1998 jako nástroj pro nastartování odvětví tehdejšího zpracovatelského průmyslu, který byl po divoké privatizaci rozcupován na kusy. Svou zákonnou podobu získaly v roce 2000 a později dokonce tuto metodu akceptovala i Evropská unie a dá se říct, že se jí i inspirovala. Samozřejmě dobře myšlený nástroj pro podporu a rozvoj českého průmyslu, který měl být používán vždy, kdy mu hrozí krize - my se dneska neustále bavíme o krizi, tak je asi namístě se bavit i o tomto zákoně.

Nicméně ten zákon v té tehdejší době postupně nabyl rozměrů štědré dotace pro zejména zahraniční společnosti, které sem sice převáděly výroby, nicméně s ne až tak úplně vysokou přidanou hodnotou. Některé z nich tuto šanci využily plně a vzniklý byznys funguje dodnes. Ty příklady jistě znáte, nemusím je tady říkat. Jiné tyto podmínky využily a po jejich vyčerpání se s naší ne už pro ně tolik levné země bohužel přemístily jinam. A ty příklady také znáte. Proto v roce 2019 rozhodla tehdejší Sněmovna na návrh vlády Andreje Babiše o tom, že každou investiční pobídku projedná vláda právě s důrazem na přidanou hodnotu.

Poskytování investičních pobídek má řadu výhod a nevýhod. Za mě tedy spíše nevýhod, nicméně nám mnohdy nic jiného nezbývá. Jednou z výhod je přínos nových technologií, a právě na to bychom se měli zaměřovat. Mezi nejčastěji zmiňovanou výhodu pak patří snižování nezaměstnanosti, ale jak jistě víte, s tím teď aktuálně tak zásadní problém nemáme. Někteří ekonomové ovšem tvrdí, že nedochází ke snížení počtu nezaměstnaných, ale že jsou takto přetaženi zaměstnanci jiných firem, takzvaný efekt přelévání. Ta pracovní síla se přelévá právě při příchodu firmy zabývající se výrobou s vyšší přidanou hodnotou. To se děje.

K takzvanému deskillingu pracovní síly dochází při příchodu firmy zabývající se spíše pásovou výrobou. Pracovník je přetáhnut z původně náročnější práce s vyšší mzdou a tímto jsou následně postiženy fungující firmy v regionu, které následně bojují s nedostatkem pracovních sil.

Rozumné výdaje spojené se zahraniční investicí rozhodně přinesou nová pracovní místa a také příjem pro další subjekty. Můžeme si vzít například firmy navázané na výrobu Škoda Auto. V současnosti, kdy okolní státy zavedly stejný druh pomoci, se investiční podmínky (pobídky) - a tady musím říct bohužel - staly nutností v Evropou a jejími jednotlivými zeměmi pokřivenému trhu.

Dámy a pánové, o jaké úlevy vlastně jde, když u nás chce nadnárodní korporace začít vyrábět a chce získat takovou pobídku? A spojil bych to možná i s vaším vládním daňovým balíčkem, protože zatímco český podnikatel všechno tvrdě a do poslední koruny zaplatí, tak naproti tomu tomu zahraničnímu poskytneme úlevu na dani z příjmů až 10 let, převod pozemků za zvýhodněnou cenu, finanční podporu při vytváření pracovních míst, no a finanční podporu při rekvalifikaci zaměstnanců. Tohle všechno může být součástí investiční pobídky. Sečteno a podtrženo, s vaším daňovým balíčkem, který se tady chystáte tlačit, by si vlastně tyto investiční pobídky zasloužili všichni čeští podnikatelé a podniky.

Projednávaná novela tvrdí, že investiční pobídky jsou veřejnou podporou poskytovanou v mezích Evropskou komisí stanovené blokové výjimky za účelem podpory hospodářského rozvoje České republiky a vytváření pracovních míst. Podle stávajícího zákona o investičních pobídkách a nařízení vlády č. 221/2019 Sb., jsou podporovány následující činnosti: zavedení výroby, zvýšení výrobní kapacity, rozšíření výrobního sortimentu nebo zásadní změna výrobního postupu v oborech zpracovatelského průmyslu. Dále vybudování nového technologického centra, zvýšení jeho kapacity nebo rozšíření výstupu o nové produkty, přičemž technologické centrum je zaměřeno na aplikovaný výzkum, anebo také vývoj nebo inovace technicky vyspělých výrobků, technologií a výrobních procesů za účelem použití ve výrobě a zvýšení přidané hodnoty. Dále také zahájení činnosti centra strategických služeb, zvýšení jeho kapacity nebo rozšíření výstupu o nové služby. Zahrnují se sem centra pro tvorbu software, opravárenská centra, centra sdílených služeb a datová centra. Takhle je to aktuálně definováno. Podle návrhu si má vláda nově nechat v kompetenci pouze takzvané strategické projekty, a to je vlastně podle aktuálních informaci a proklamací pouze Gigafactory, a v minulém nebo předminulém týdnu jsem se dozvěděl ještě, zvýšení výroby čipů firmy SEMI, která samozřejmě není česká. (Nápověda z řad členů vlády.) Onsemi product (?), děkuji.