Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu klesla v lednu meziroční výše inflace na povzbudivá 2,3 procenta. Dlouhodobě se tak potvrzuje účinnost opatření a inflace se tak přiblížila ke stanovenému dvouprocentnímu cíli. Jedná se tedy o dobrou zprávu pro občany i pro státní rozpočet. Výše inflace je zároveň téměř třetinová oproti tomu, co nám v prosinci 2021 předával Andrej Babiš. Výsledkem je dnes konec nejistoty z budoucnosti a konec zdražovaní – nebylo to jednoduché, ale společně jsme to zvládli, za to díky lidem i firmám. Jan Skopeček z ODS zároveň připomíná, že k úplnému zvládnutí inflačního vývoje je i v nadcházejícím období nutné dál pokračovat v umírněné měnové politice, ale i v konsolidaci veřejných financí.

„Lednová data o vývoji inflace jsou dobrou, pozitivní zprávou nejen pro české občany, ale pro celé naše hospodářství. Lednová meziroční míra inflace ve výši 2,3 % ukazuje, že se naplňují prognózy ohledně významného poklesu míry inflace, která by měla za celý letošní rok dosáhnout hodnot pod 3 %, tedy blízko inflačního cíle ČNB. Zveřejněná lednová data dávají velkou naději, že definitivně končí éra velmi vysoké inflace posledních let destruující životní úroveň lidí, komplikující investice poškozující ekonomický růst, resp. celé hospodářství,“ řekl k aktuálním číslům Jan Skopeček, místopředseda Poslanecké sněmovny.

„Tak nízké lednové číslo míry inflace je i pro analytiky a trh překvapením, protože v měsíci lednu dochází obvykle k přeceňovaní a očekává se horší výsledek než po zbytek roku. Pro občany je pozitivní i ta skutečnost, že protiinflačně působil pro domácnosti citlivý vývoj cen potravin, kdy se prohloubil meziroční pokles cen na 5 %. Podobné dobré zprávy ohledně inflačního vývoje v dalších měsících by mohly zlomit i vývoj spotřeby domácností, která zejména kvůli vysoké inflaci byla dlouhý čas významně utlumená,“ dodal místopředseda Skopeček a navázal: „Ke zvládnutí inflačního vývoje i v nadcházejícím období a k ukotvení inflačních očekávání je třeba dál pokračovat v umírněné měnové politice, ale i v konsolidaci veřejných financí, respektive ve snižování rozpočtového deficitu, jehož vysoká čísla se od covidových let negativně promítla i do vysoké míry inflace.“