Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Kolegové a kolegyně, dovolte mi, abych se i já vyjádřila k veterinárnímu zákonu. Dovolím si zde navázat na kolegu Turečka. My jsme tady dnes proto, abychom projednali veterinární zákon ve druhém čtení. Tento návrh souvisí s nařízením Evropského parlamentu a Rady EU o nákazách zvířat v oblasti zdraví zvířat. V návrhu se také řeší upřesnění kompetencí orgánů v oblasti předcházení a tlumení nákaz, ukládání opatření, pravidel pro dozor, statuty území nákazy a povolování výjimek. Upřesnění se také týká přemisťování zvířat, živočišných produktů a dalšího veterinárního zboží mezi členskými státy EU, včetně povolování výjimek.

Já bych se tady ráda zastavila u toho, co je vlastně hlavním účelem veterinárního zákona. Hlavním účelem bezesporu je péče o zdraví zvířat, předcházení vzniku a šíření nákaz a jiných onemocnění zvířat a jejich tlumení, ochrana zdraví lidí před onemocněním přenosným ze zvířat na člověka.

Proč tady vystupuji? Mám, tak dojem, že v rámci těch diskusí, které se tady vedou ohledně veterinárního zákona, tak nám hlavní smysl této právní normy trošičku uniká. Pokud je tento zákon v legislativním procesu, měli bychom diskutovat, zda jsou opatření proti šíření nákaz vhodná a zda je ochrana zvířat a hlavně lidí v tomto ohledu dostatečná. Nebezpečné nákazy zvířat se bohužel v České republice nevyhýbají a situace není tak dokonalá, jak by se na první pohled mohlo zdát. V roce 2021 došlo v České republice k výraznému nárůstu počtu ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky, a to jak v chovech drůbeže, tak u volně žijících ptáků. Celkem bylo potvrzeno 48 ohnisek. Po více než 10 letech byla v roce 2021 potvrzena u drůbeže také nízce patogenní ptačí chřipka.

Dobrou zprávou je, že v minulém roce se přes zhoršující situaci v okolních zemích nevyskytl africký mor prasat, a to ani v chovech prasat domácích, ani v populaci prasat divokých. I nadále tak platí, že poslední tuzemský případ této nákazy byl zaznamenán v roce 2018 u uhynulého prasete divokého. Nadále je však nezbytný monitoring afrického moru prasat u uhynulých a ulovených prasat divokých.

Pozornost je nutné věnovat také onemocněním, která mohou být přenášena hmyzem. V chovech skotu, ovcí a koz jsou občasně indikovány případy Q horečky, u koní se provádí plošné sledování výskytu protilátek proti západonilské horečce, které se ojediněle v České republice vyskytuje i u lidí.

V loňském roce bylo z celkového počtu 844 vyšetřených koní pozitivní výsledek zjištěn u 21 koní. U zajíců probíhá také pasivní monitoring na tularémii, v roce 2021 z celkového počtu 34 zajíců byla tularémie potvrzena u čtyř. Nebezpečným parazitem pro člověka je trichinella, rizikové může být zejména maso prasat divokých, proto je v České republice prováděno povinné vyšetřování všech ulovených prasat divokých na přítomnost vývojových stadií trichinel. Za rok 2021 byly zjištěny pouze dva pozitivní případy u prasat divokých, ale jednalo se o zvířata dovezená z Polska.

Já doufám, že z mého vystoupení je zřejmé, že rizika nákazy zvířat není dobré podceňovat a že je nutné je brát nanejvýše vážně. V návaznosti na to bych chtěla vyzdvihnout nezbytnosti nákazového fondu, který má jako náplň podporu vybraných činností zaměřených na ozdravení chovu hospodářských zvířat a opatření a kompenzace za újmy vzniklé chovatelům a zpracovatelům v souvislosti s nákazami v chovech prasat a drůbeže. Jedná se o dotační program, který má pro tento rok k dispozici prostředky 1,4 miliard korun. Pro tento rok byl po zkušenostech z předchozích let navýšen, a já bych chtěla apelovat tady na tomto místě na pana ministra, aby i v následujících letech přikládal v boji proti nákazám, ale i nákazovému fondu, patřičnou důležitost.

Děkuji za pozornost, považovala jsem za vhodné dát k diskusi k veterinárnímu zákonu i tento rozměr. Děkuju.