Vážené dámy, pánové,

děkuji za čest a příležitost promluvit v úvodu na dnešním semináři v Poslanecké sněmovně na téma „17. listopad 1939 a tradice moderní české státnosti“. Toto téma, tedy česká státnost a její charakter, se prolíná fakticky naší současnou, minulou i budoucí prací. Vím, že mnoho z toho, co bych rád řekl, vysloví přítomní odborníci lépe a kvalifikovaněji, a proto mi dovolte, abych se k vám připojil jen v několika základních principech.

Náš moderní stát vznikl na základě historického a národního práva. Český národ po několika staletích obnovil svůj národní stát. Nové na něm bylo to, že národní idea se z té české rozšířila na česko - slovenskou. Jakkoli se dnes Slováci považují za svébytný národ, v minulosti tomu tak nebylo.

Dnes se traduje, že československý národ byl umělý konstrukt, který měl překonat problém s masivní německou menšinou v Čechách a Maďary na Slovensku.

Před sto lety se velká část našich národů považovala za národ československý, který je jedním kmenem s větví českou a větví slovenskou. Faktickým živoucím důkazem toho byl sám zakladatel a otec československého státu Masaryk, který byl rodem napůl Slovák a napůl Moravák.

Oba naše národní státy - Slovenská a Česká republika - vznikly odtržením od nadnárodního státu ovládaného v Čechách Němci a na Slovensku Maďary. Oproti tradovaným mýtům to pro naše národy byla až neuvěřitelně tvrdá totalita. Ukázkovým příkladem zločinů rakouské monarchie je koncentrační tábor Thalerhof zřízený roku 1914, zmíněný i například i v Haškově Švejkovi v zajetí. Rakouské úřady zde internovali civilisty kteří byli podezřelí ze sympatií k Rusku. Byli to hlavně obyvatelé tehdejší Haliče, Rusíni, obyvatelé Ukrajiny kteří se hlásili k ruské národnosti. Ale jak píše Hašek: „Vedle internovaných nešťastných příslušníků jiných neněmeckých národností v Thalerhofu-Zellingu je jedno křídlo vyhrazeno pouze odsouzeným Čechům, nad nimiž triumfovala šavle.“

Až do zimy 1915 tu nebyly žádné ubikace, vězni spali za deště i mrazu na zemi pod širým nebem. Podle amerického kongresmana Medill McCormicka byli vězni pravidelně biti a mučeni. Během prvních osmnácti měsíců jeho existence zemřely tři tisíce vězňů Thalerhofu, včetně pravoslavného světce Maxima Sandoviče, který zde byl umučen.