Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, že nás tu ale je. Já bych chtěl zařadit bod Změny rozpočtového určení daní. Bojuji za to dlouhodobě a všichni, co jsme pracovali v komunální politice nebo v ní pracujeme i nadále, popřípadě na krajích, tak tu problematiku máme na srdci a jistě většina z přítomných ví, že pro vybranou skupinu měst a obcí je odlišné rozpočtové určení daní.  A mě nejvíc mrzí, že se nemyslí na krajská města, na statutární města. Když se podíváme na rozpočtové určení, tak vidíme, že hlavní město Praha má přes 4 koeficient dle výpočtu rozpočtového určení daní na občana, kdežto další tři města - Brno, Ostrava a Plzeň mají koeficient 2,2961. Ale ostatní krajská města a statutární města a obce mají koeficient 1, a to je ten zakopaný pes.

Již delší dobu si kladou zastupitelé právě těchto měst otázku, proč tomu tak je. Bohužel to vnímáme jako velmi nespravedlivé přerozdělování, které neakceptuje vůbec aktuální zatížení těchto měst přenesenou působností plněním role těch přirozených regionálních celků, kde je plno správních činností, kde je centralizována kultura, sport, vzdělávání, prostě je to všechno nasměrováno primárně do těch krajských měst tak, aby ekonomika netrpěla. Ale ta krajská města mají bohužel ten koeficient 1, který jsem zmínil. Zanedbatelná není ani role těchto měst v oblasti cestovního ruchu, pracovních příležitostí, poskytování specializované a odborné zdravotní péče. Prostě je toho skutečně hodně.

Je jasné, že problematika nastavení rozpočtového určení daní je velmi složitá a pro zástupce měst a obcí je také velmi emocionální, protože je to netěší, když jsou takovým způsobem v uvozovkách v útlaku. Stojí zde proti sobě zástupci municipalit, které se snaží změnit přerozdělování koeficientu tak, aby se prosadila ta či ona skupina obcí, jako například obce, které mají málo obyvatel, na druhé straně hodně obyvatel, velké katastrální území obce třeba, nízká zalidněnost nebo velký podíl průmyslu, velký podíl zemědělství, hodně či málo podnikatelských subjektů, regionální centra, a neméně ten cestovní ruch, který jsem zmínil a například lázeňství. Toto všechno má vliv a velký dopad na hospodaření těchto krajských a statutárních měst.

Z toho uvedeného vyplývá, že tato problematika není vůbec jednoduchá. Při zachování celkového objemu podílu ze sdílených daní je pomyslný horký brambor shody na koeficientu pro jednotlivé municipality na straně těch, kteří jsou na těchto zdrojích závislí. To je pak velmi obtížné hledat tu optimální dohodu. Kolegyně, kolegové, při současném složení Sněmovny, kdy tady vidím plno zastupitelů, starostů, místostarostů, bývalých či současných hejtmanů, krajských zastupitelů, tak si myslím, že je jedinečná příležitost, které bychom mohli využít, abychom se nad problematikou rozpočtového určení daní hluboce zamysleli. Nikdo z nás přece nechce, aby vybraným municipalitám bylo takzvaně nadržováno, nebo aby se jim dařilo lépe, než ostatním, ale chceme, abychom měli všichni rovné podmínky tak, aby bylo možno rozvíjet ty části našich regionů, které na tom (Předsedající: Čas.) nejsou zrovna nejlépe. Děkuji vám za pohlídání času a prosím o zařazení tohoto bodu jako prvního bodu dnešního jednání.