Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, nejsem v žádném střetu zájmu, nejsem myslivec, nemám lovecký lístek. Pokud chodím do lesa, tak na houby, popřípadě za odpočinkem, takže své stanovisko, které přednesu a které bude delší, omlouvám se, vychází z toho, že jsem věc konzultoval s několika kolegy myslivci a přivedl mě k tomu ten důvod, že můj poslanecký mail byl tak jako obvykle při projednávání některých zákonů, a stejně tak předpokládám, že i váš mail, zaplněn desítkami a stovkami mailů podobného duchu, kdy mi pisatelé říkají: to musíš, tamto nesmíš a takhle to bude. A samozřejmě jsou zde dvě skupiny obyvatel, řekněme myslivců, zemědělců a ochranářů životního prostředí, které na daný návrh mají zcela odlišný úhel pohledu.

I proto jsem konzultoval tuto věc s našimi zástupci v zemědělském výboru a řekl jsem jim, že nevidím důvod, proč teď před koncem volebního období tak rychle spěchat s touto novelou a že by si to zasloužilo minimálně odbornou širokou konzultaci zemědělců, lesníků, myslivců, životního prostředí, ale samozřejmě i politiků v dané oblasti. Dovolím si vám připomenout některá naše rozhodnutí, protože 2. června tohoto roku jsme zde v Poslanecké sněmovně hlasovali a poměrně velkou většinou 118 hlasů jsme zrušili nedomyšlený kůrovcový přílepek z dílny kolegů Pirátů a TOP 09 kolegyně Adamové Pekarové z roku 2019. Byl to totožný návrh paní kolegyně Aulické Jírovcové, můj, paní kolegyně Matušovské a pana kolegy Dolínka. Tím zrušením v rámci třetího čtení, takzvané invazivní novely, byl to sněmovní tisk 931, jsme ušetřili státní pokladně stamiliony z veřejných rozpočtů. A ještě jsme zachránili myslivecké spolky, protože s mysliveckou odbornou, ani laickou veřejností nikdy nebyl ani jedním slovem tento tehdy přílepek projednán a prodiskutován. Byl to přílepek k tehdejšímu projednání lesního zákona.

Já si myslím i teď s odstupem několika málo dní, v podstatě tří týdnů, ani ne tří týdnů, že jsme se zachovali moudře, když jsme zvedli ruku pro zrušení tohoto předraženého a nedomyšleného přílepku, který si u poslanců prolobbovalo hnutí DUHA v roce 2019. Pro připomenutí, kdyby se přílepek nezrušil, tak po dvouleté přechodné lhůtě, která běží od toho podzimu roku 2019, by přílepek nabyl účinnosti v listopadu tohoto roku, takže by začali do honiteb chodit nikomu neodpovědné akreditovaní znalci, samozřejmě předpokládám, že nezřídka z řad ochránců přírody, v uvozovkách ochránců přírody, a za poměrně velké peníze by začali dělat posudky. Prostě by začali bez jakékoliv odpovědnosti určovat, kolik, kde a co se má střílet. A kdyby se někomu z myslivců ten posudek nelíbil, například že byl stanoven nereálně vysoký plán lovu, tak by měl prostě smůlu. Prostě po zrušení přílepku si teď konečně mohou oddychnout jak myslivecké spolky, tak obce se svými, řekněme, i napjatými rozpočty, které nebudou muset od listopadu platit miliony za posudky a nové úředníky.

Dovolím si říct, že si oddechli i sami úředníci na úseku myslivosti, kteří sami byli z tohoto paskvilu bezradní, protože měli děs, že se jim dle požadavků přílepku na evidenci markantů budou na úřadech kupit hromady zahnívajících barbarsky uřezaných slechů, chcete-li uší zvěře. Jak je vidět, od 2. června jsme se neradovali dlouho a nedomyšleného kůrovcového přílepku jsme se zbavili jen na pár dní. Již v této novele najednou vidíme, že na poslední chvíli chce do této novely zákona o myslivosti, sněmovního tisku 954, pozměňovacím návrhem přilepit, nebo, řekněme, změnit novou ambici a ve skutečnosti mazaným pozměňovacím návrhem zavádí obdobné poměry, jako jsme zrušili tím přílepkem kolegyně Adamové Pekarové, který se nám v tomto pozměňovacím návrhu vrací v jiné formě jako bumerang a ještě bude toto všechno stát daleko větší ne desetimiliony, ale stamiliony z veřejných rozpočtů a kvalifikovaným odhadem bude potřeba na tuto agendu přes sto nových úředníků. Pokud bychom mluvili o mzdových nákladech sta nových úředníků, odhad 70 milionů korun ročně je velmi, velmi nízký. Já si dovolím říct, že sto nových úředníků by zatížilo rozpočty obcí, ale i ministerstva částkou minimálně 120 až 150 milionů korun ročně.

Vysoké náklady by také samozřejmě vznikly na straně uživatelů honiteb, tedy myslivců. Co je důležité si uvědomit. Takzvaná vládní novela z dílny Ministerstva zemědělství přicházela s bohulibým účinkem, ale už to dávno není ta vládní novela, protože je důležité říci, že to, co bylo dáno, už daleko, daleko převyšuje původní znění vládní novely, která byla mimo jiné podpořena i peticí 87 000 myslivců. To znamená, ten dobrý záměr, se kterým pan ministr zemědělství přišel a opíral se o petici 87 000 myslivců, těmi desítkami pozměňovacích návrhů a myslím, že jich je celkem 71, jestli se nepletu, tak zcela změnila původní novelu.