I přesto, že se jedná o známý problém, zejména u některých vybraných policejních útvarů, nadále přetrvává, a to i navzdory několika rozhodnutí soudů, které se nařizování neplacené služby zabývaly.

V čem je tedy problém? Stále v tom samém, ve výkladu zákona, zejména v pojmu důležitý zájem služby. Služební funkcionáři si tento důvod pro nařizování neplaceného výkonu služby vykládají velmi široce a tak není ojedinělé, že taková služba je vykonávána za jiného příslušníka, který čerpá dovolenou, služební volno nebo je vyslán na ozdravný pobyt. 

V některých těchto případech se opravdu může jednat o nařízení služby v důležitém zájmu, ale rozhodně se nemůže jednat o případy, kdy jsou dovolená nebo služební volno schvalovány služebním funkcionářem 10 a více dní před plánovanou službou a pak je stejným služebním funkcionářem nařizována jinému příslušníkovi neplacená služba a je to odůvodněno důležitým zájmem služby.

I v případě dovolené nebo služebního volna takový důležitý zájem služby může nastat, např. tehdy, pokud si příslušník požádá o volno den dva před výkonem služby a je třeba mu vyhovět. Takové případy dokážou pochopit i samotní příslušníci a službu (i neplacenou) za kolegu odslouží.

Zákonodárce do zákona dal neurčitý pojem důležitý zájem služby, ale už nikde dostatečně nespecifikoval, co tím má vlastně na mysli. Všichni, kteří kdy sloužili nebo doposud slouží, tento pojem chápou tak, že nastane akutní bezpečnostní potřeba, například pátrání po pohřešované osobě, mimořádné neplánované bezpečnostní opatření, uzávěra nebo plošné pátrání po nebezpečné osobě, ale i mnoho dalších důležitých zájmů služby. Rozhodně to však není „zalepení“ výkonu služby za chybějící příslušníky, a je jedno zda z důvodu dovolených, služebního volna nebo jen proto, že je na mnoha útvarech dlouhodobý personální podstav, který není řešen. To je chybou služebních funkcionářů, na kterou doplácí řadoví příslušníci, a to je chyba.

V této věci se ozývají hlasy, že je třeba změnit zákon o služebním poměru. Potřeba to však není. Stačilo by jen, kdyby vedení bezpečnostních sborů svými interními akty jasně vymezilo pojem důležitý zájem služby a vázalo služební funkcionáře v jeho dodržování. Vodítkem pro zpracování jim může být několik zmiňovaných rozsudků ve věci. Jinak lze logicky očekávat, že se budou příslušníci bránit a třeba i soudit. A já věřím, že vyhrají a bezpečnostní sbory jim budou ušlé peníze doplácet.

Zdeněk Ondráček,

předseda podvýboru pro Policii ČR, obecní policie a SBS PS PČR