Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

dovolte mi reagovat na interpelaci paní poslankyně Berkovcové ve věci dopady podfinancování školství na budoucnost České republiky. Úvodem bych rád zmínil, že Ministerstvu školství rozhodně nechybí vámi zmiňovaných 53 miliard korun oproti roku 2020. Naopak, rozpočet se od roku 2020 zvýšil z 227 miliard korun na téměř 291 miliard korun pro rok 2025, tedy o celých 64 miliard korun.

K tvrzení o údajném deficitu ve srovnání s průměrem OECD, který má činit 92 miliard, bych rád sdělil, že tato částka nemá věrohodnou oporu v dostupných datech. Pokud toto jste schopna spočítat, prosím o zaslání vašich propočtů, rád se podívám, na základě čeho jste k této částce dospěla. Rád bych zde jen podotkl, že výdaje na vzdělávání u nás zahrnují jak rozpočet ministerstva, tak i příspěvky obcí a krajů, které jsou povinny přispívat do školství ze svých prostředků, to je potřeba při počítání výdajů na vzdělávání také reflektovat.

Aktuální porovnání s průměrem zemí OECD zatím není možné provést, protože aktuální data z těchto zemí nejsou k dispozici. Jak víte, poslední dostupné údaje OECD jsou z roku 2021. Podle těchto údajů OECD byly průměrné veřejné výdaje na vzdělávání v zemích OECD v roce 2021 na úrovni 4,2% HDP. Podle dat téže organizace byl v roce 2021 podíl České republiky na úrovni 4% HDP.

Zdůrazňuji, že v tuto chvíli není známo, jaký průměrný podíl bude dosažen v zemích OECD v roce 2025 a není tak zřejmé, zda bude pozice České republiky v roce 2025 nad průměrem či pod ním. Není tedy možno v žádném případě konstatovat, že je financování českého školství v současnosti za mezinárodním standardem. Jelikož mezinárodní organizace používají odlišné metodologie pro výpočet poměru veřejných výdajů na školství vzhledem k HDP, odchyluje se také Česká republika ve srovnání různých mezinárodních organizací od průměru různě, někdy více, někdy méně.

Pro mne je dnes zásadní to, že se díky úspěšnému výsledku vyjednávání letošního rozpočtu Ministerstva školství podařilo obrátit trend poklesu veřejných výdajů na školství vzhledem k HDP, a to velmi pozitivně, mimo jiné to umožnilo dohodnout se s odbory na navýšení tarifů pedagogických pracovníků o 7 %, tedy výrazně více, než je tomu v jiných oblastech veřejné sféry. S oživením ekonomiky v dalších letech očekávám pokračování tohoto pozitivního trendu i v dalších rozpočtových vyjednáváních.