„Technologickým vybavením jsme na absolutním top vrcholu,“ prohlásil přednosta kliniky Milan Košťál a dodal: „Onkogynekologie se dnes posunula k větší radikalitě. Ale kde není úplně nutná, můžeme ženu šetřit, protože zvýšená radikalita s sebou nese i větší vedlejší důsledky. Nové technologie nám vše umožní.“

Onkogynekologická centra zajišťují komplexní diagnostickou a léčebnou péči o pacientky se zhoubnými gynekologickými nádory. Porodnicko-gynekologická klinika Pardubické nemocnice se mezi ně zařadila jako osmnácté pracoviště v roce 2016, kdy získala statut centra vysoce specializované péče v oblasti onkogynekologie.

Nemocnici se tím otevřela možnost k čerpání finanční dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj určené právě těmto špičkovým pracovištím. Šanci na zkvalitnění a modernizaci přístrojového vybavení využila, v rámci projektu IROP „Vysoce specializovaná péče v oblasti onkogynekologie“ získala dotaci 55 milionů korun. Vedle pořízení magnetické rezonance 3T bylo bezmála 20 milionů korun investováno do nákupu nových technologií a vybavení přímo na porodnicko-gynekologickou kliniku.

„Naše současné technologické zázemí je srovnatelné se všemi onkogynekologickými centry nejen u nás, ale i v zahraničí. Navíc máme nejnovější modely, takže je dokonce převyšujeme,“ pronesl docent Košťál. „Získali jsme diagnostické přístroje, operační technologie a nástroje, ale také vybavení pro zlepšení komfortu a pohodlí pacientek, což je neméně důležité,“ dodal.

Špičková diagnostika

Novinkou v přístrojovém vybavení porodnicko-gynekologické kliniky je technologie k detekci sentinelových uzlin. Jde o první spádovou lymfatickou uzlinu v daném směru od zhoubného nádoru. Její vyšetření v průběhu operace má u některých nádorů význam pro odhad postižení lymfatického systému metastázami a pro zvolení optimálního operačního postupu.

„Pokud sentinelovou uzlinu najdeme, pošleme ji během operace na histologické vyšetření. Když je negativní, můžeme radikalitu výkonu zmenšit. Bez této technologii to nebylo možné,“ uvedl docent Košťál. „Tuto technologii používáme u nádorů zevních rodidel, děložního čípku a těla děložního. Je to jedna z nejlepších a z nejbezpečnějších metod.“

Pardubičtí gynekologové již využívají rovněž tři nové ultrazvukové přístroje. Jeden z nich, Voluson 10, se řadí do třídy High-end. „Je to top přístroj v ultrazvuku,“ upozornil přednosta kliniky s tím, že tyto technologie budou používat i v porodnictví. „Mají různé sondy. Můžeme je využít na včasnou detekci nádorů, na jejich prokrvení, určení jejich typu a zhoubnosti, ale také třeba na detekci vrozených vývojových vad.“

Posun v diagnostice umožní lékařům rovněž dva nové cystoskopy v urogynekologii. „Úzce souvisí s onkogynekologií. Orgány na sebe naléhají tak, že často jeden nádor přechází v druhý. Z měchýře na dělohu nebo naopak. Mnohdy potřebujeme ověřit, zda je nádor i v měchýři, a odebrat vzorek na histologii. To nám umožní cystoskopy,“ poznamenal docent Košťál.

Novinky na operačním sále

Modernizací prošlo rovněž operační vybavení. Zcela novou technologií v portfoliu porodnicko-gynekologické kliniky je plasmová koagulace, tzv. PlasmaJet. Slouží k šetrnějším, bezpečnějším a současně radikálnějším operacím.

„Přístroj používá argonový paprsek, jenž má výhodu v tom, že působí povrchově a neproniká do hloubky. Je minimální riziko, že bychom propálili střevo nebo játra. Umožňuje nám tak odstranit ložiska, která bychom dříve odstranit nemohli. Paprskem můžeme provést destrukci ložiska, nebo sloupnout pobřišnici s drobnými metastázami z lokalit, kde bychom si to jinak nedovolili. Zejména jde o oblast bránice nebo povrch střev,“ vysvětlil docent Košťál s tím, že tuto technologii lze využít i u léčby onemocnění zvaného endometrióza.

Novou operační metodu nabízí morcelátor, který je další novinkou. Přístroj umožňuje miniinvazivní přístup k orgánům dutiny břišní a lze ho využít k laparoskopickému odstranění dělohy nebo k odstranění nezhoubných nádorů, tzv. myomů. „Můžeme je pomocí morcelace rozmělnit na malé částice. Přístroj je nasaje a vypustí z těla ven,“ uvedl docent Košťál. „Podstatně se zkrátí doba operace i následná hospitalizace a pacientka má minimální pooperační jizvy.“

Na operační sály porodnicko-gynekologické kliniky přibyly i dvě nové laparoskopické věže. Oproti dříve používaným však mají zobrazení 4K. „Umožňuje nám dokonale ostrý pohled na jednotlivé anatomické struktury, což je velice důležité. Aby bylo možné precizně operovat je potřeba precizně vidět,“ poznamenal docent Košťál. „Součástí laparoskopických věží jsou i přídavné obrazovky včetně velkoplošné, která může být umístěna třeba v předsálí. Můžeme tak zlepšit i výuku.“

Kromě dodávek moderních přístrojů prošly obnovou také operační nástroje, lékaři nyní mají k dispozici kompletně nové instrumentárium na poševní i břišní operace.Komfort zdravotníků na sále zase zlepší odsavač zplodin.

Komfort pro stovky pacientek

Modernizací však neprošlo pouze přístrojové vybavení, významně se dotklo rovněž komfortu a pohodlí pacientek. Klinika má pět nových lůžek pro JIP, stejný počet monitorů vitálních funkcí včetně centrály, sprchovací lehátko nebo zvedací zařízení pro imobilní. „To je také velice důležité,“ připomněl docent Košťál.

Díky kvalitnější diagnostice a včasnému záchytu jsou počty onkogynekologických pacientek výrazně vyšší než před lety. V centru v Pardubické nemocnici se jich každoročně léčí stovky. „Není onkogynekologická operace, kterou bychom neprováděli. To platilo už od vzniku onkogynekologického centra. Ale samozřejmě s kvalitnější technologií jsou naše možnosti výrazně lepší,“ řekl docent Košťál. V loňském roce na tomto pracovišti prováděly bezmála dvě stovky velkých radikálních operací. „Nejvíce bylo nádorů těla děložního a nádorů vaječníku,“ poznamenal přednosta kliniky a dodal: „Vedle velkých operací samozřejmě provádíme i malé výkony, jako jsou plastiky na čípku, biopsie z čípku nebo excize ze zevních rodidel. Těch je ročně kolem tisíce.“

Onkogynekologická onemocnění postihují ženy všech věkových skupin. Výjimkou nejsou ani mladší ročníky. „Díky moderním technologiím můžeme zvolit konzervativnější postup při jejich léčbě, což je velice významné. Zvláště když se jedná o ženy, které dosud neměly děti. Za posledních třicet let totiž došlo k výraznému posunu průměrného věku u prvorodiček. Z devatenácti dvaceti let se posunul ke třicítce a stále více žen rodí i po čtyřicítce. Jsou tedy více ohroženy onkologickými onemocněními. Pokud to je možné, nemusíme volit radikální operace. Žena potom může ještě otěhotnět a dítě donosit,“ řekl přednosta porodnicko-gynekologické kliniky Milan Košťál.