Ve svých vyjádřeních měli občané možnost se vyjadřovat na devítibodové škále, kde jednička znamenala „žádné nebezpečí" a devítka "velmi velké nebezpečí“. Výsledky průzkumu bylo možné porovnat s výsledky průzkumů v letech 2011 a 2015. Pro nejvíce občanů je velkým nebezpečím islámský fundamentalismus. Celkem 81% respondentů mu přisoudilo největší hodnoty. A dokonce více než polovina občanů mu dala na devítibodové škále tu nejvyšší hodnotu, devět. Oproti hodnocení před třemi lety dochází jen k mírnému snížení z 85 % na 81 %.

Na druhém místě vidí lidé jako nebezpečí pro republiku mezinárodní organizovaný zločin se 77 %. U tohoto jevu dochází od roku 2011 k pozvolnému nárůstu těch, kdo se organizovaného zločinu obávají. Na třetí místo se probojoval se 76 % terorismus. Až na čtvrtém místě je, ale s „úctyhodnými“ 71 % příliv uprchlíků. U tohoto jevu došlo k poklesu těch, kdo se obávají přílivu uprchlíků oproti roku 2015 o 5 %.

Dlužno poznamenat, že v roce 2015 byl ale příliv uprchlíků na druhém místě škály nebezpečí. Situace na Blízkém východě je nebezpečím pro nadpoloviční většinu občanů (53 %). U tohoto jevu došlo, oproti minulému hodnocení před třemi lety, k poklesu o 12 %. Chudobu v rozvojových zemích vnímá jako riziko 44% občanů. Což je o 5 % méně, než před třemi lety. Politika Ruska je nebezpečím pro 37 % občanů a zhruba pro stejný počet občanů (35 %) znamená nebezpečí politika USA. Pro 32 % lidí představují nebezpečí, byť poněkud virtuální, národnostní menšiny v naší zemi. Je to ovšem poměrně významné snížení oproti 41 %, které byly vykázány v průzkumu v roce 2015. Pro 32 % občanů je nebezpečím politika Číny. Zbývá ještě dodat, že změny klimatu představují nebezpečí pro 45 % občanů republiky.

Zajímavé mohou být také určité generační rozdíly v hodnocení nebezpečí. Tak například, poněkud citlivěji vnímají např. islámský fundamentalismus, příliv uprchlíků, chudobu v rozvojových zemích a politiku USA jako bezpečnostní rizika pro stát občané starší 60 let. A naopak ohrožena politikou Ruska se cítí více než jiní střední generace od 30 do 59 let. Při pohledu na to, jak Češi vnímají některá bezpečnostní rizika, se nelze ubránit dojmu, že

Zajímá vůbec Čechy dění na Ukrajině? To je základní otázka a je zřejmé, že ve srovnání s rokem 2014, kdy se o dění na Ukrajině zajímaly ve vrcholu dění kolem Majdanu, dvě třetiny občanů (přesně 64 %), dnes je tento zájem ani ne poloviční (29 %). Alespoň tak to vychází agentuře CVVM, která provedla příslušný průzkum názorů české veřejnosti na současnou situaci na Ukrajině v polovině letošního dubna. Prostě Čechy dění na Ukrajině nijak zvlášť nezajímá. Mnohem více je zajímají uprchlíci (47 %), ale také Sýrie (35 %). Pokud jde o to, jak lidé hodnotí situaci na Ukrajině, coby bezpečnostní hrozby, v porovnání s jinými hrozbami (se situací v Sýrii a s uprchlíky).

Jako hrozbu pro ČR ji vidí 40 % občanů, ale Sýrii 50 % a uprchlíky 68 %.

Jako hrozbu pro evropskou bezpečnost ji vidí 49 % občanů, ale situaci v Sýrii 68 % a uprchlíky 82 %.

Ukrajinu, jako hrozbu pro mír ve světě vidí 44 %. Sýrii však vidí jako hrozbu 74 % občanů a uprchlíky 71 %.