Paroubek: Vyšší mzdy jsou cestou k vyšší produktivitě práce

19.06.2016 12:30 | Zprávy

Velkým problémem české ekonomiky je stagnující produktivita práce. V posledních deseti letech, tedy přesněji v letech 2005 – 2014 je možné rozdělit vývoj produktivity práce do dvou časových úseků. V tom jednom produktivita práce velmi dynamicky rostla, a to bylo v letech 2005 – 2007. Naopak počínaje rokem 2008 můžeme hovořit o její stagnaci, případně velmi výrazném růstu.

Paroubek: Vyšší mzdy jsou cestou k vyšší produktivitě práce
Foto: archiv red, tan
Popisek: Jiří Paroubek

Zatím v tabulce neuvádím rok 2015, kde ovšem už produktivita práce v ČR dosáhla, s ohledem na vysoký růst HDP, velmi slušné úrovně. Ve stejném období let 2005 – 2014 se výtečně vyvíjela produktivita práce na Slovensku a v Polsku. Zhruba stejný vývoj produktivity jako v ČR byl v těch letech zaznamenáván v Maďarsku.

Produktivita práce v %

rok

ČR

Slovensko

Polsko

Maďarsko

Eurozóna

2005

4,4

4,8

1,4

4,6

0,6

2006

5,5

6,1

2,9

3,5

1,5

2007

3,4

8,4

2,6

0,4

1,1

2008

0,5

2,2

0,1

2,9

-0,3

2009

-3,1

-3,4

2,3

-4,2

-2,7

2010

3,4

6,4

6,5

1,1

2,6

2011

2,2

0,9

4,2

1,8

1,5

2012

-1,2

1,6

1,6

-1,6

-0,3

2013

-1,1

2,2

1,7

0,6

0,3

2014

1,6

1

1,6

0,4

0,3

Pro větší ilustraci uvádím ještě tabulku HDP na obyvatele v paritě kupní síly. Jestliže vývoj tohoto ukazatele v ČR v letech 2005 -2013 stagnoval, na Slovensku a v Polsku razantně rostl a v Maďarsku rostl o něco rychleji než v podmínkách České republiky

HDP na obyvatele v paritě kupní síly*

rok

ČR

Slovensko

Polsko

Maďarsko

Eurozóna

2005

80

59

50

62

108

2006

81

63

50

62

108

2007

84

67

53

60

108

2008

81

71

54

63

108

2009

83

71

59

64

108

2010

81

73

62

65

108

2011

83

73

64

65

108

2012

82

74

66

65

107

2013

82

75

67

66

107

*EU-28 = 100

       

A ještě pro větší přehlednost uvádím tabulky HDP přepočteného na pracovníka a HDP přepočteného na odpracovanou hodinu, což umožňuje rozlišit rozdílné délky pracovní doby v jednotlivých státech i rozdílné počty pracovníků, kterými je výkonnost ekonomiky zajištěná.

V těchto ukazatelích Slovensko a Polsko ve sledovaných letech 2008-2013 překonaly ČR (a to až na ukazatel HDP na odpracovanou hodinu v Polsku).

HDP na pracovníka

rok

ČR

Slovensko

Polsko

Maďarsko

Eurozóna

2008

74,1

79,8

62,4

70,6

108,6

2009

75,9

80

65,5

72,4

108,7

2010

74,3

82,4

70,1

71,7

108,7

2011

74,6

81,6

72

72,6

108,7

2012

73,9

82,1

73,7

71,2

108,7

2013

72

82,7

74,4

70,7

108,7

HDP na odpracovanou hodinu

rok

ČR

Slovensko

Polsko

Maďarsko

Eurozóna

2008

68,5

74

50,2

59,4

112,9

2009

70,2

73,8

52,4

60,5

113,2

2010

67,7

75,2

56,4

60,4

113,1

2011

68

75,1

58,2

60,6

113,2

2012

67,4

75,4

59,4

62

113,5

2013

66,7

76,6

60

61,6

113,7

Podíváme-li se na tabulku roční mzdy vykazované ve vyspělých hospodářských zemích v paritě kupní síly v $, vidíme, že Česká republika je na chvostu. Nižší roční mzdu (vyjádřeno v paritě kupní síly) než v ČR mají ze zemí OECD pouze v Mexiku, Chile, Slovensku, Estonsku a Maďarsku. ČR tedy má evidentě nízké mzdy, a to je celou řadou podnikatelů i politiků považováno za komparativní výhodu. Zdá se však, že tato komparativní výhoda zas až takovou výhodou není…

Země

Průměrná roční mzda v $ na bázi PPP

Švýcarsko

69887

Nizozemí

60867

Lucembursko

60812

Norsko

60203

Německo

59987

Belgie

57166

Austrálie

55921

Dánsko

54013

Rakousko

53565

Velká Británie

51431

Island

51181

USA

50964

Finsko

47503

Korea

47286

Japonsko

47205

Švédsko

46678

Francie

46103

Kanada

41719

Itálie

41250

Irsko

41054

Španělsko

39529

Nový Zéland

39493

Řecko

34266

Izrael

34241

Slovinsko

30660

Portugalsko

29692

Turecko

25926

Polsko

25637

Česko

24482

Maďarsko

24308

Estonsko

24010

Slovensko

21764

Chile

19338

Mexiko

12865

Zaostávající produktivita práce je způsobena mimo jiné také tím, že v českém průmyslu nejsou používány v tahovém rozsahu, jako na západě Evropy, v Japonsku, či USA, nejmodernější technologie a technické postupy.

Pracovní síla je v ČR prostě natolik levná, že se velké části podnikatelského sektoru nevyplatí levnou pracovní sílu nahrazovat drahými moderními technologiemi.

Je dobře, pokud si alespoň prezident Zeman – podle jeho vyjádření v tomto týdnu – uvědomuje, jaké jsou negativní dopady nízkých mezd v české ekonomice. A prakticky jako jediný z vysokých ústavních činitelů hovoří o tom, že zlevňování vývozu devalvovanou korunou není rozumné. Dlouhodobě takovýto model ekonomiky vede podle mého názoru ke stagnaci ekonomiky a k zaostávání produktivity práce za nejvyspělejšími světovými ekonomikami, tedy západní Evropou, USA, Japonskem či Koreou.

Ta správná cesta je podpořit rychlé zvyšování mezd zaměstnanců, což vytvoří nezbytný tlak na zaměstnavatele, aby modernizovali výrobní kapacity. Modernizace zpětně zvýší produktivitu práce, ale samozřejmě také uvolní část pracovních sil z průmyslu, která může najít nové ekonomické uplatnění. I z tohoto hlediska se domnívám, že teze, kterou jsem v poslední době několikrát vyjádřil, tedy že naším problémem není ani tak nízká nezaměstnanost jako nízká produktivita práce, je pravdivá. Jinak řečeno, české ekonomice ani tak nechybí tisíce nových pracovních sil z dovozu, ale lepší využití těch stávajících.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele. 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Kdo řídí Prahu?

Podle všeho byste měl vy, ale přijde vy, že je to spíš Hřib. Myslíte, že tu kumulaci funkcí zvládáte? Proč jste chtěl být primátor, když o vás není vůbec slyšet, za to o Hřibovi až moc? A stojíte za ním, co se týká toho, jak si jako náměstek pro dopravu vede? Vždyť je to jen chaos nebo nějaký skandá...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vích (SPD): Dramatický schodek rozpočtu 230 miliard a obrana neví, co s penězi

9:15 Vích (SPD): Dramatický schodek rozpočtu 230 miliard a obrana neví, co s penězi

Vláda Petra Fialy zase sestavila výrazně schodkový rozpočet. Schodek 230 miliard korun v situaci, kd…