Paroubek: Vyšší mzdy jsou cestou k vyšší produktivitě práce

19.06.2016 12:30 | Zprávy

Velkým problémem české ekonomiky je stagnující produktivita práce. V posledních deseti letech, tedy přesněji v letech 2005 – 2014 je možné rozdělit vývoj produktivity práce do dvou časových úseků. V tom jednom produktivita práce velmi dynamicky rostla, a to bylo v letech 2005 – 2007. Naopak počínaje rokem 2008 můžeme hovořit o její stagnaci, případně velmi výrazném růstu.

Paroubek: Vyšší mzdy jsou cestou k vyšší produktivitě práce

Foto: archiv red, tan
Popisek: Jiří Paroubek

Zatím v tabulce neuvádím rok 2015, kde ovšem už produktivita práce v ČR dosáhla, s ohledem na vysoký růst HDP, velmi slušné úrovně. Ve stejném období let 2005 – 2014 se výtečně vyvíjela produktivita práce na Slovensku a v Polsku. Zhruba stejný vývoj produktivity jako v ČR byl v těch letech zaznamenáván v Maďarsku.

Produktivita práce v %
rok	ČR	Slovensko	Polsko	Maďarsko	Eurozóna
2005	4,4	4,8	1,4	4,6	0,6
2006	5,5	6,1	2,9	3,5	1,5
2007	3,4	8,4	2,6	0,4	1,1
2008	0,5	2,2	0,1	2,9	-0,3
2009	-3,1	-3,4	2,3	-4,2	-2,7
2010	3,4	6,4	6,5	1,1	2,6
2011	2,2	0,9	4,2	1,8	1,5
2012	-1,2	1,6	1,6	-1,6	-0,3
2013	-1,1	2,2	1,7	0,6	0,3
2014	1,6	1	1,6	0,4	0,3

Pro větší ilustraci uvádím ještě tabulku HDP na obyvatele v paritě kupní síly. Jestliže vývoj tohoto ukazatele v ČR v letech 2005 -2013 stagnoval, na Slovensku a v Polsku razantně rostl a v Maďarsku rostl o něco rychleji než v podmínkách České republiky

HDP na obyvatele v paritě kupní síly*
rok	ČR	Slovensko	Polsko	Maďarsko	Eurozóna
2005	80	59	50	62	108
2006	81	63	50	62	108
2007	84	67	53	60	108
2008	81	71	54	63	108
2009	83	71	59	64	108
2010	81	73	62	65	108
2011	83	73	64	65	108
2012	82	74	66	65	107
2013	82	75	67	66	107
*EU-28 = 100

A ještě pro větší přehlednost uvádím tabulky HDP přepočteného na pracovníka a HDP přepočteného na odpracovanou hodinu, což umožňuje rozlišit rozdílné délky pracovní doby v jednotlivých státech i rozdílné počty pracovníků, kterými je výkonnost ekonomiky zajištěná.

V těchto ukazatelích Slovensko a Polsko ve sledovaných letech 2008-2013 překonaly ČR (a to až na ukazatel HDP na odpracovanou hodinu v Polsku).

HDP na pracovníka
rok	ČR	Slovensko	Polsko	Maďarsko	Eurozóna
2008	74,1	79,8	62,4	70,6	108,6
2009	75,9	80	65,5	72,4	108,7
2010	74,3	82,4	70,1	71,7	108,7
2011	74,6	81,6	72	72,6	108,7
2012	73,9	82,1	73,7	71,2	108,7
2013	72	82,7	74,4	70,7	108,7

HDP na odpracovanou hodinu
rok	ČR	Slovensko	Polsko	Maďarsko	Eurozóna
2008	68,5	74	50,2	59,4	112,9
2009	70,2	73,8	52,4	60,5	113,2
2010	67,7	75,2	56,4	60,4	113,1
2011	68	75,1	58,2	60,6	113,2
2012	67,4	75,4	59,4	62	113,5
2013	66,7	76,6	60	61,6	113,7

Podíváme-li se na tabulku roční mzdy vykazované ve vyspělých hospodářských zemích v paritě kupní síly v $, vidíme, že Česká republika je na chvostu. Nižší roční mzdu (vyjádřeno v paritě kupní síly) než v ČR mají ze zemí OECD pouze v Mexiku, Chile, Slovensku, Estonsku a Maďarsku. ČR tedy má evidentě nízké mzdy, a to je celou řadou podnikatelů i politiků považováno za komparativní výhodu. Zdá se však, že tato komparativní výhoda zas až takovou výhodou není…

Země	Průměrná roční mzda v $ na bázi PPP
Švýcarsko	69887
Nizozemí	60867
Lucembursko	60812
Norsko	60203
Německo	59987
Belgie	57166
Austrálie	55921
Dánsko	54013
Rakousko	53565
Velká Británie	51431
Island	51181
USA	50964
Finsko	47503
Korea	47286
Japonsko	47205
Švédsko	46678
Francie	46103
Kanada	41719
Itálie	41250
Irsko	41054
Španělsko	39529
Nový Zéland	39493
Řecko	34266
Izrael	34241
Slovinsko	30660
Portugalsko	29692
Turecko	25926
Polsko	25637
Česko	24482
Maďarsko	24308
Estonsko	24010
Slovensko	21764
Chile	19338
Mexiko	12865

Zaostávající produktivita práce je způsobena mimo jiné také tím, že v českém průmyslu nejsou používány v tahovém rozsahu, jako na západě Evropy, v Japonsku, či USA, nejmodernější technologie a technické postupy.

Pracovní síla je v ČR prostě natolik levná, že se velké části podnikatelského sektoru nevyplatí levnou pracovní sílu nahrazovat drahými moderními technologiemi.

Je dobře, pokud si alespoň prezident Zeman – podle jeho vyjádření v tomto týdnu – uvědomuje, jaké jsou negativní dopady nízkých mezd v české ekonomice. A prakticky jako jediný z vysokých ústavních činitelů hovoří o tom, že zlevňování vývozu devalvovanou korunou není rozumné. Dlouhodobě takovýto model ekonomiky vede podle mého názoru ke stagnaci ekonomiky a k zaostávání produktivity práce za nejvyspělejšími světovými ekonomikami, tedy západní Evropou, USA, Japonskem či Koreou.

Ta správná cesta je podpořit rychlé zvyšování mezd zaměstnanců, což vytvoří nezbytný tlak na zaměstnavatele, aby modernizovali výrobní kapacity. Modernizace zpětně zvýší produktivitu práce, ale samozřejmě také uvolní část pracovních sil z průmyslu, která může najít nové ekonomické uplatnění. I z tohoto hlediska se domnívám, že teze, kterou jsem v poslední době několikrát vyjádřil, tedy že naším problémem není ani tak nízká nezaměstnanost jako nízká produktivita práce, je pravdivá. Jinak řečeno, české ekonomice ani tak nechybí tisíce nových pracovních sil z dovozu, ale lepší využití těch stávajících.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.

Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Článek obsahuje štítky

HDP , Paroubek , plat , práce , Vaše věc , mzda , PV

autor: PV

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů: