Pokud jde o tradiční linii české zahraniční politiky, kterou prý Zeman a vláda popírají, je spíš potřeba říci, že normální a běžnou linii zahraniční politiky, která samozřejmě byla orientována na přátelské vztahy s EU a transatlantickou spolupráci, ale nevylučovala vůbec přátelství také s jinými mocnostmi a státy světa, Ruskem, Čínou, Indií, Japonskem, Brazílií a dalšími a dalšími, nerespektovaly spíše předchozí pravicové vlády M. Topolánka a P. Nečase.
Proč by v dnešním, globálním světě měl být někdo s někým jiným znepřátelen, a hlavně proč by neměl obchodovat každý s každým? Čína politicky jistě není pluralitní demokracií západoevropského typu, ale obchoduje se všemi státy světa, tedy tam, kde o to tyto státy, resp. jejich vlády, mají zájem. A to je správné.
Je potřeba říci, že Česká republika až do vzniku druhé Topolánkovy vlády v lednu 2007, jejíž vznik ovšem umožnili také Zemanovi věrní kortešové Melčák s Pohankou, se zabývala obchodní spoluprácí se všemi. Po nástupu Topolánkovy vlády začala ovšem ČR jejími ústy všechny v EU poučovat, jak se má zahraniční politika dělat správně, a udělala vše pro to, stejně jako později Nečasova vláda, aby se ČR ocitla postupně mimo hlavní proud EU.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV