Děkuji, pane místopředsedo. Já se ještě přihlásím s jedním bodem navrženým do programu a doplním tím svoji kolegyni, vaším prostřednictvím, Janu Mračkovou Vildumetzovou, která dala bod Selhání ministra zdravotnictví. Já bych tento bod nazvala Okamžité řešení nedostatku léků v našich lékárnách. Já to vezmu zase z pozice své. Moje kolegyně mluvila o dětech. Vím o tom také, protože i moje vnučka byla nemocná a nemohli jsme sehnat léky.

Ale bohužel ani můj zdravotní stav poslední tři měsíce nebyl dobrý a každý měsíc jsem sháněla antibiotika. (Silný hluk v sále. Obrací se na předsedajícího se žádostí o zjednání klidu.)

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, poprosil bych všechny v sále - je to už poslední příspěvek - jestli bychom...

Poslankyně Jana Pastuchová: Já auto mám, takže jsem na tom byla trochu lépe, na rozdíl od těch maminek, které auto nemají. První antibiotika - protože tam není z pohotovosti asi provázanost na lékárny ve městech - tak jsem dostala předpis, šla jsem do jedné lékárny, antibiotikum nedostupné. Jela jsem do druhé lékárny, antibiotikum nedostupné. Ale v té druhé lékárně už se podívali na výpis tohoto řetězce a poslali mě do jiného města, kde jsem antibiotikum sehnala. To samé se opakovalo druhý měsíc, kdy jsem dostala jiná antibiotika. (Stále silný hluk v sále.)

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ještě jednou prosím všechny v sále, aby se ztišili a nechali paní poslankyni domluvit. Prosím.

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní, 29. prosince, mě bohužel postihl zánět středního ucha a potřebovala jsem nutně antibiotické kapky do ucha. Opakovalo se to a tyto kapky jsem sehnala ve čtvrté lékárně. Takže říkám, já auto mám, nebylo mi nejlíp, ale ty lékárny jsem si objela. Ale opravdu apeluji na to, že někteří lidé nemají auto. Městská hromadná doprava, když jdou večer na pohotovost, nejezdí v intervalech jako v Praze, zvlášť na vesnicích a malých městech.

Mně se zdá, že v médiích stále jen čteme, že všechno bude, ale ono tomu tak, pane ministře, opravdu není. Tak už konečně začněte něco dělat.