Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já zde budu vystupovat teď jako poslankyně, ne jako zpravodajka k tomuto sněmovnímu tisku. Tento sněmovní tisk má velice dlouhý příběh. Já jsem o tom hovořila už ve druhém čtení, kdy jsem říkala, že jsme tento návrh dostali v létě, kdy jsme si ho všichni nastudovali, a když jsme přišli v září, tak nám přišel velký pozměňovací návrh, nesmím říkat komplexní, to prý není, s tím, že měl více stran skoro než ten původní. Takže to, co platilo, už neplatilo, schůzky, které jsme si sjednali, už neplatily, protože se všechno změnilo. A ve druhém čtení byly načteny i další pozměňovací návrhy. To je legitimní. Nicméně mě zaráží to, že jsme k tomu vlastně měli i pracovní schůzku, za což jsem ráda, a bylo nám řečeno Ministerstvem práce a sociálních věcí, jak se na tom opravdu pracovalo, jak bylo všechno připomínkováno a vysvětlováno. Ale já si myslím, že ten komplexní pozměňovací návrh připomínkován těmi dotčenými nebyl. 

Já vím, že ve třetím čtení bychom už měli jen hlasovat, nicméně mezi druhým a třetím čtením se mi dostala informace, kterou bych byla ráda, abyste věděli, o čem vlastně budete hlasovat. Je to právě o tom vámi podaném, potažmo MPSV, komplexním pozměňovacím návrhu, a je to v celku toho návrhu pozměňovací návrh A35. Já tady musím poděkovat Ministerstvu práce a sociálních věcí a panu předsedovi výboru pro sociální politiku, že vyslyšeli moji prosbu a velký komplexní návrh rozdělili na dvě hlasování. Já se k tomu dostanu. My jsme neměli problém s nějakými věcmi, ale některé tam jsou špatné. A já si vám teď dovolím přečíst ty zásadní připomínky, které opravdu sem do třetího čtení, abyste je věděli, i patří, i když vím, že bychom měli hlasovat. Takže:

Třebaže návrh schválený a předložený vládou jako cíl novely uváděl opatření k ochraně agenturních zaměstnanců spočívající v zakotvení zákazu, aby zaměstnanec agentury práce nebyl dočasně přidělen k výkonu práce u uživatele na dobu delší než tři roky, a v podmínění uzavírání pracovněprávního vztahu zaměstnanců agentury práce na dobu dočasného přidělení k uživateli nejkratší dobu dalšího trvání přidělení, pozměňovací návrh A35 zcela ruší veškeré novelizační body, které ve vládním návrhu tuto ochranu založili. V rozporu s judikaturou Soudního dvoru Evropské unie je tak možné nadále řetězit donekonečna přidělení jednoho agenturního zaměstnance k témuž uživateli, přičemž se má ale dle dikce zákona jednat o přidělení dočasné. Navržené omezení řetězení a trvání dočasného přidělení agenturního zaměstnance u téhož uživatele § 307 b) zákoníku práce bylo výsledkem - o tom jsem říkala nebo nám to říkali - dlouhé práce zvláštní odborné skupiny složené ze zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí a sociálních partnerů a reagovalo vhodně na nezbytný unijní požadavek garance stability a předvídatelnosti zaměstnání, respektive přechodu na stabilnější formu zaměstnávání ve smyslu článku 5 odst. 5 směrnice 2008/104 Evropského soudu a rozsudku Soudního dvora Evropské unie C-232/20. 

Pozměňující návrh není v souladu s požadavky této unijní směrnice ani aktuální judikatury Soudního dvora Evropské unie.

Ve znění důvodové zprávy vládního návrhu u tohoto tisku je sjednocení a zpřesnění terminologie ukotvení konce lhůty, kdy lze požádat o opakované povolení ke zprostředkování zaměstnání, opatření k ochraně agenturních zaměstnanců spočívající v zakotvení zákazu, aby zaměstnanec agentury práce nebyl dočasně přidělen k výkonu práce uživateli na dobu delší než tři roky a podmínění uzavírání pracovněprávního vztahu zaměstnanců agentury práce na dobu dočasného přidělení k uživateli nejkratší dobou dalšího trvání přidělení po oznámení uživatelem o předčasném ukončení přidělení. Po schválení pozměňujícího návrhu A35 jsou tato ustanovení vypuštěna a tím i celý původní smysl novelizace.

Návrh rovněž dále návodně legitimizuje nedobrou praxi sjednávání pracovních poměrů mezi agenturou práce a zaměstnancem na dobu trvání dočasného přidělení. Agenturní zaměstnávání je specifickou formou zaměstnávání, která umožňuje, aby agentura práce mohla dočasně přidělovat své zaměstnance k uživateli, který může jejich pracovní potenciál flexibilně využít na potřebnou dobu. Je zcela legitimní, že v okamžiku, kdy odpadne třeba potřeba práce pro uživatele, má uživatel možnost dočasné přidělení ukončit, neměla by však tato skutečnost být vázána na existenci samotného pracovního poměru agenturního zaměstnance a mít tak přímý dopad na skončení jeho pracovního poměru. Lze mít pochybnost o legitimitě sjednání pracovního poměru, potažmo dohody o pracovní činnosti na dobu určitou, vázanou dobu trvání dočasného přidělení, a to s ohledem na dohodu o dočasném přidělení podle § 308 odst. 1 písm. g) zákoníku práce, která výslovně připouští pro uživatele a koneckonců i pro agenturního zaměstnance, byť není snahou této dohody možnost jednostranně a okamžitě ukončit takové dočasné přidělení. Právní principy považují závazek za uzavřený na dobu určitou pouze v případě, kdy smluvní strany v dohodě založí dobu jeho trvání na uplynutí doby časového údaje nebo jiným, ale objektivně zjistitelným způsobem, který nepřipouští pochybnosti o tom, kdy pracovní poměr na dobu určitou uplynutím sjednané doby skončí.

Obdobně i rozsudek Nejvyššího soudu číslo 21 Cdo 2372 z roku 2002. Dočasné přidělení je ve své dočasnosti zcela přirozené, není však možné, aby se z dočasného přidělení pro zaměstnance vždy stalo zrcadlově i dočasné zaměstnání. Smyslem tohoto institutu je alokovat u agentury práce jakýsi rezervoár zaměstnanců, kteří budou agenturou práce dočasně přidělování k uživatelům po dobu, kdy u nich bude existovat poptávka po pracovní době.