Deklarace nezávislosti Spojených států amerických ze dne 4. července 1776 zahájila moderní dějiny, ve kterých se všechny ostatní národy mohly učit jako z čistého pramene, jak má vypadat vláda lidu, prostřednictvím lidu, pro lid. Že se občané nesmí vzdát své svobody ve prospěch dočasného bezpečí, protože by se tím dostali do pozice, kdy si ani svobodu a ani bezpečí takovým krokem nezaslouží a v důsledku by přišli o oboje. Ještě Spojené státy Woodrowa Wilsona drží prapor morálky tak pevně, že se v něm zrcadlí i masarykovské vznikající Československo, z jehož síly mnozí z nás čerpají dodnes.

Po průmyslové revoluci, která dala vzniknout i revoluci sociální a následně revoluci socialistické, se svět významně polarizoval na část, která stále držela prapor svobody jednotlivce, a na část, která reflektovala levicové myšlenky v různých odstínech od „pouhé“ zesilující se role státu a jeho neochotě nechat jednotlivce jít jeho vlastní cestou, až po vražedné režimy, které známe jako režimy fašistické, nacistické či komunistické. Ve světle dnešního úmrtí americké demokracie je bohužel zřejmé, že lidstvo se z řádění levicových myšlenek vůbec nepoučilo a nutně usiluje o zopakování historie.

Americký systém nebyl nikdy dokonalý, ale přes 200 let nám poskytoval inspiraci a pozitivně ovlivnil znění nejedné ústavy. Co ale předznamenalo zánik americké demokracie, byl zejména na jedné straně volební systém, který již delší dobu umožňoval machinace a dokonce umožňoval procesní průtahy do té míry, že se Američané nemuseli nikdy dozvědět ani z veřejného slyšení a ani z meritorního rozhodnutí soudu, co se vlastně stalo, jaké jsou důkazy a zda zafungují vnitřní demokratické pojistky, a na druhé straně velké korporace, které si v Demokratech našly své reprezentanty prosazující zájmy toho největšího byznysu pod lživým pláštíkem slušnosti, morálky a rovného přístupu ke všem, jakož si své našly v Demokratech i levicové myšlenky z celého spektra od mírných socialistů po tvrdé komunisty a marxisty, islamisty a další extrémní směry. Američané nezvládli poznat v patřičné síle nástup korporátního fašismu, který se neštítil zneužít všech metod k ovlivnění voleb a následně k zablokování demokratických pojistek. Korespondenční hlasování se ukázalo jako jeden z nejhorších podvodů a torpéd do demokratického procesu, kdy voliči Demokratů byli nepokrytě favorizováni, a zapsaní voliči Republikánů pokud obdrželi své volební lístky, tak pozdě nebo vůbec. Nemluvě o následných manipulacích.