Brdo pri Kranju (Slovinsko), 29. března 2022. Předsedové obou komor českého parlamentu se na konferenci předsedů parlamentů členských zemí EU ve Slovinsku vyjádřili pro jednomyslnou a jednoznačnou podporu Ukrajině v jejím začlenění do EU. Zároveň vyzvali, že je třeba Ukrajině na této cestě pomoci.  Podle Miloše Vystrčila a Markéty Pekarové Adamové je pro Evropskou unii důležité zbavit se závislosti na totalitárních zemích. V tomto ohledu je podle nich nutná vytrvalost a tvrdší sankce vůči Rusku, a to i za cenu ztráty pohodlí.

„Bylo chybou, že jsme krok za krokem prodávali svoji nezávislost a oslabovali pevnost svých hodnot výměnou za růst nebo pouhé zachování našeho pohodlí nebo za okamžitou hospodářskou prosperitu. Jsem přesvědčen, že je nyní více než kdy jindy povinností politických představitelů, předsedů parlamentů nevyjímaje, aby si tuto chybu přiznali a začali ji napravovat. Je nezbytné, abychom se jasně postavili proti dalšímu prodeji naší nezávislosti. Je nezbytné, abychom svými slovy a činy jasně formulovali a podpořili základní postuláty, na kterých je založena hodnotová orientace jednotlivých zemí EU, a tím i celé EU,“ řekl ve svém projevu na konferenci předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Před Milošem Vystrčilem vystoupil online předseda Národní rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk. Představitele EU vyzval k jasnější podpoře Ukrajiny a tvrdším sankcím vůči ruskému agresorovi. Ten podle jeho slov páchá na Ukrajině genocidu útoky na civilisty, nemocnice, školy a divadla.

„Dezinformace a jejich šiřitelé představují velmi nebezpečnou vnitřní hrozbu potřebné jednotě evropských zemí. Obdobné skupiny, které bojovaly proti očkování, bojují nyní proti uprchlíkům z Ukrajiny. Snaží se relativizovat příběh, který ve své podstatě není ničím jiným než zápasem mezi životem ve svobodě a životem v novodobém otroctví,“ dodává předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Konference se vedle války na Ukrajině věnovala také výzvám, které před členské státy EU postavila pandemie koronaviru a její ekonomické následky a posílení odolnosti demokratického vládnutí. Zástupci parlamentů dále diskutovali o unijní bezpečnosti, stabilitě a prosperitě v evropském regionu i mimo něj. Tato témata se stala součástí závěrečného usnesení, které po dvoudenním zasedání zákonodárci schválili.

Konference se ve slovinském Brdu 28. – 29. března 2022 zúčastnili vedoucí představitelé 39 komor parlamentů 27 členských států Evropské unie a dále Islandu, Turecka, Severní Makedonie, Norska, Švýcarska ad.

Česká republika na závěr konference převzala předsednictví konference předsedů parlamentů členských zemí EU, která se bude za rok konat v Praze.