Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové,

dovolte mi, abych vás seznámila se svými dvěma pozměňovacími návrhy, které jsem načetla do systému a které reagují na ten předložený návrh. A musím tedy reagovat i na slova paní ministryně, která uváděla, že se nijak neoslabuje zásluhová složka důchodů. Já se nedomnívám, že by tomu tak bylo, a proto tedy i předkládám jeden z těch pozměňovacích návrhů, který se právě týká změny procentuální výměry, která se v tuto chvíli má z 9 zvýšit na 10 %, a tím se sníží následně složka zásluhová.

Vládní návrh zákona tímto přichází s větší nivelizací důchodového systému. Současný důchodový systém České republiky už nyní patří k nejvíce rovnostářským v Evropě a většina evropských zemí jde právě naopak cestou posilování principů zásluhovosti. Rovněž i Ústavní soud ve svém nálezu, který konstatoval 23. března 2010 řekl, že princip solidarity nemůže být v rámci důchodového systému převažující nad systémem zásluhovosti a vést k praktické nivelizaci důchodů.

Důvodová zpráva se odvolává na článek 30 Listiny základních práv a svobod, odst. 1, kde zaručuje právo na přiměřené hmotné zabezpečení. Podle Ústavního soudu je však přiměřenost hmotného zabezpečení nutno vyložit nejen s ohledem na schopnost uspokojit z důchodové dávky životní potřeby jednotlivce tak, aby mu byla zaručena sociálně důstojná lidská existence, ale též s ohledem na pojištěnce jako plátce spoluvytvářejícího finanční zdroje, ze kterých je, resp. bude přiměřené hmotné zabezpečení poskytováno.

Jelikož se domnívám, že vládní návrh v té konkrétní části právě změny procentuální výměry jde proti tomuto nálezu Ústavního soudu, předkládám pozměňovací návrh, který vyjímá tuto novinku z celého návrhu zákona a zachovává současný stav. Takže to je první návrh, kterým bychom chtěli jako TOP 09 tu změnu odstranit, resp. zachovat současný stav. A pokud projde tento pozměňovací návrh, nemáme problém pro celý návrh zákona hlasovat, protože ta další změna, která se týká tedy 85letých a starších, kde se jim přiznává 1 000 Kč k důchodu, ta nám přijde smysluplná.

Rovněž tedy musím říci, že se opravdu nejedná o změnu důchodového systému takovou, která by se dala považovat za reformu. A jsem velice ráda, že výbor pro sociální politiku přijal návrh pana zpravodaje a navrhuje nám, abychom vyzvali vládu k tomu, aby na ní začala pracovat, protože je opravdu v současné době nezbytné, abychom se jí už konečně začali zabývat.

Druhý návrh, který vám chci představit, je tedy z trošičku jiného ranku a týká se asistentů sociální péče. Protože jsou to lidé, kteří dnes nemají nárok na to, aby jim bylo právě jejich důchodové pojištění státem hrazeno. Asistent sociální péče je institut zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a jedná se o osoby pečující o jiné osoby závislé v různém stupni na pomoci druhých. Tato péče je poskytována mimo registrované sociální služby, jejichž kapacita je omezena. Cílem zavedení tohoto institutu bylo odlehčit právě sociálním službám a umožnit závislým osobám zvolit si svobodně způsob poskytované péče. Například když srovnáme kapacitu domovů pro seniory v roce 2016, tak v České republice byl počet lůžek 37 247, ale počet lidí ve věku nad 65 let dle zjištěných údajů MPSV, kteří jsou závislí na péči - osoby ve stupni druhém až čtvrtém, je v České republice 167 700. Takže vidíme ten jasný nepoměr a nutnost tuto péči ještě doplňovat další možnou institucionální, resp. v tomto případě tedy právě svobodnější formou, a to asistenty.

Na příkladu seniorů je pak zřejmé, že stát a jím registrované sociální služby se nemohou postarat o všechny závislé osoby, které by to potřebovaly. Asistenti pečují o seniory a nejen o ně v jejich domácím prostředí, ať už se jedná o osoby blízké, nebo asistenty sociální péče podle zákona o sociálních službách, a významně přispívají ke stabilitě sociálního systému v České republice. Asistentem se může stát kdokoliv, komu je více než 18 let a je zdravotně způsobilý. Pokud ale není osobou blízkou toho, komu pomoc poskytuje, nebo s ním nesdílí společnou domácnost, je třeba, aby uzavřel smlouvu o poskytování pomoci, která podléhá kontrole úřadu práce.

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, předpokládá se zabezpečením zdravotního a důchodového pojištění pečujících osob, cituji: Poskytuje-li oprávněné osobě pomoc osoba blízká nebo asistent sociální péče, krajská pobočka úřadu práce, vydá těmto osobám na jejich žádost bezplatně písemné potvrzení prokazující dobu této péče pro účely hmotné nouze, zdravotního pojištění, důchodového pojištění a zaměstnanosti. V tomto potvrzení vždy uvede stupeň závislosti osoby, které je péče poskytována. Pro účely důchodového pojištění se v potvrzení uvede též údaj o výši příspěvku, která oprávněné osobě v době poskytování pomoci náležela. Konec citace ze zákona. V praxi se ale vztahuje toto zabezpečení v plném rozsahu pouze na osoby blízké a žijící ve společné domácnosti. Na asistenty sociální péče ve smluvním vztahu se závislou osobou, o kterou pečují, a evidovaných úřadem práce se vztahuje pouze zabezpečení zdravotního pojištění.

A proto tady ten můj pozměňovací návrh. Ten totiž tento nesoulad mezi jednotlivými zákony dává do pořádku a snaží se, aby i v zákoně o důchodovém pojištění smluvní asistenti byli zmíněni právě v okruhu pojištěných osob. Je to tedy drobná změna, která ale těmto lidem velice ulehčí život a která jim může velice pomoci. A tento článek péče o seniory v České republice tak může být podpořen.

Děkuji vám za pozornost i za případnou podporu těchto pozměňovacích návrhů.