Děkuji za slovo. Víte, já jsem teď už desátým rokem v této ctěné Sněmovně a přece jenom teď chci reagovat vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, například na paní poslankyni Peštovou. My jsme se potkávaly v minulém volebním období ve výboru pro životní prostředí. Vy jste tehdy působila jako náměstkyně ministra, a tudíž i tehdy jste byla velmi blízko politickému dění, ale já vám mohu říci ze zkušenosti z toho období, jak minulého, tak předminulého, že skutečně nepamatuji - a doufám, že mi paměť ještě opravdu slouží natolik, že by i nám jakákoliv mimořádná schůze byla schválena, její program.

Myslím si, že tady tyto nářky jsme tady tehdy zase vedli my. Ale abychom se právě tady neustále netočili kolem toho, kdo má jaký prostor a podobně, protože opravdu opoziční okénko bylo tak jako výjimečně jednou za půl roku, bylo možná i dokonce méně často, těch návrhů zákonů se nám - a bylo nás mnohem víc klubů v opozici - dostávalo na pořad tak málo, že to nemá srovnání s tím, jak velkoryse přistupujeme k vašim návrhům a vašemu opozičnímu okénku, tak se teď tady zavazuji, že oslovím Parlamentní institut, nechám, ať tady tato čísla srovná, ať to máme černé na bílém, ať to nejsou dojmy, ať jsou to fakta a ať s tím můžeme všichni jednou provždy pracovat a žít a nevyměňovat si to tady neustále jako takový nekončící ping pong, kterým se nikam nedostaneme.

A padla tady řečnická otázka, kde spolu máme diskutovat? No, víte, kolegyně a kolegové, kdybychom tady teď nevedli od včerejška tuto diskusi, která nikam nevede, tak byly výbory. A víte, k čemu fungují a slouží výbory v legislativním procesu? K té podrobné diskuzi nad těmi návrhy zákonů a řešeními problémů, které tuto zemi trápí.