Aby zemědělci a firmy mohli čerpat z evropských peněz, museli úředníkům odvést úplatky ve výši 14 až 20 % přidělených dotací. Vyšetřování bylo zahájeno už na konci dubna a v posledních týdnech odhalilo rekordní úroveň zločinu. Slovenská média uvádí, že do kauzy bylo zapleteno přes 100 podniků a úplatky doposud zachycené slovenskou policií vystoupaly nad 11 milionů eur.

V nedávné doby bylo několik osob zatčeno a přibližně 19 osob a 5 firem čelí trestnímu stíhání. Zodpovědné orgány zatkly i bývalého ředitele státní platební agentury, další vysoko postavené úředníky z Ministerstva zemědělství, prominentního finančníka s vazbami na bývalou Slovenskou národní stranu Martina Kvietika a také několik právníků a podnikatelů. Policie taktéž zadržela známého oligarchu Norberta Bödöra, který je obviněn z praní peněz a vazeb na vraždu novináře Jána Kuciaka.

Otázky se objevily i v případě soudnictví, a to poté, co soudce Michal Trubal neumístil Bödöra do vazby, navzdory tomu, že byla zpochybněna jeho objektivita. Trubalovi příbuzní totiž pobírali evropské dotace schválené právě jedním z úředníků obviněných v rámci kauzy. Rozhodnutí soudu vzbudilo velké rozhořčení veřejnosti a donutilo slovenský Nejvyšší soud, aby Trubalovo rozhodnutí zvrátil. Předseda senátu Nejvyššího soudu případ v médiích popsal jako „monstrózní případ korupce na Slovensku, který (...) nemá obdoby.“

Korupce v oblasti evropských zemědělských dotací je na Slovensku dlouhodobým problémem – zemědělci popsali šokující případy zabírání půdy, zapojení organizovaného zločinu či finančních skupin a takřka neuvěřitelné systémy úplatkářství. Právě proto potřebujeme zavést silný kontrolní mechanismus na evropské úrovní a podmínit přidělování evropských peněz dodržováním pravidel právního státu. Je nezbytné, aby evropští občané mohli důvěřovat, že jejich státní úřady chrání jejich zájmy a patřičně rozdělují dotace těm, kteří si je zaslouží, bez jakéhokoliv zneužívání či korupce.

Mise Evropského parlamentu na Slovensko z března 2018 již o řadě problémů týkajících se slovenské Zemědělské platební agentury podala zprávu. Tyto problémy byly také zmíněny v Usnesení Evropského parlamentu z dubna 2018 ohledně případu slovenského novináře Jána Kuciaka. Já sám jsem coby aktivní člen Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu požádal, abychom případ dále řešili a uspořádali o něm veřejné slyšení, na kterém dojde k prodiskutování opatření pro prevenci dalších korupčních skandálů v EU.

Vysoko postavení politici a úředníci masově zneužívali evropské prostředky pro osobní a politický zisk. Pokud jsou peníze evropských daňových poplatníků systematicky zneužívány k posilování zkorumpovaných úřadů, ničí to důvěru občanů v demokratické instituce a v politiku. Právě proto potřebujeme silný nástroj pro rozpočtovou kontrolu na evropské úrovni.

Evropská unie má strategii proti podvodům a dva orgány zaměřené na správní a trestní vyšetřování podvodů s finančními prostředky EU – jde o Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a úřad Evropského veřejného žalobce (EPPO). Pro začátek by proto každý příjemce finančních prostředků EU měl podléhat kontrole těchto dvou orgánů a vnitrostátní soudy by měly povinně brát jejich závěry v úvahu. V současnosti však stále pět členských států neumožňuje úřadu EPPO vyšetřovat podvody na jejich území – konkrétně se jedná o Maďarsko, Polsko, Švédsko, Dánsko a Irsko. Pouze 36 % případů úřadu OLAF pak vyústí v obvinění na vnitrostátní úrovni, protože pro jejich stíhání chybí politická vůle.