Schválení se povedlo i s podmínkou dobrého stavu právního státu, kvůli které rozpočet i Fond několik týdnů blokovalo Maďarsko a Polsko (více ZDE). Stručně řečeno, evropské peníze od ledna mohou čerpat jenom ty členské státy, který si uchrání své demokratické zřízení.

Není proto divu, že zrovna Maďarsku tato podmínka vadila. Premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz tam za posledních deset let provedli kompletní změnu politického systému. A to do takové podoby, že už by dnes Maďarsko do EU pravděpodobně vůbec přijato nebylo. Přesto je Viktor Orbán v České republice populárním politikem, příznivý názor na něj má 48 % čechů.

Vzhledem k tomu, jak dlouho už Orbán vládne, je problémů opravdu hodně. Důsledky Orbánovy národovecké revoluce se promítají do života v zemi od dětských učebnic po ústavní systém. Připravil jsem pro vás proto shrnující článek, který vychází z našeho prosincového webináře, na jehož záznam se můžete podívat ZDE. V lednu chystáme další dva – jeden se bude hlouběji zabývat situací v justici a médiích, druhý se podívá na zub Orbánovu zneužívání evropských i státních peněz k vlastnímu užitku.

Problémy současného Maďarska

Změny v justici

Viktor Orbán a jeho strana Fidesz mají od roku 2010 ústavní většinu, což jim umožňuje snadno schvalovat změny ústavy. Jediné, co může stát v cestě ústavní většině v parlamentu, je ústavní soud. Viktor Orbán věděl, že si musí rychle podřídit i tuto poslední pojistku. Navýšil proto počet jeho členů a zbytek doplnil svými lidmi – a většina v ústavním soudu byla na světě. V roce 2012 byla bez konzultace s opozicí a nevládními organizacemi přijata nová ústava, která od té doby prošla už šesti (!) změnami.

Ostatních nepohodlných soudců se Fidesz zbavil tím, že snížil důchodový věk ze sedmdesáti na šedesát dva let. Soudci, kteří byli donuceni odejít, sice často uspěli u soudu (argumentovali věkovou diskriminací), jejich pozice už ale většinou byly dávno obsazené, a nemohli se tak vrátit na původní místa. Situace v justici je celkově alarmující, na což upozornila i Evropská komise ve své letošní zprávě o stavu právního státu v členských státech EU (více ZDE).

Ovládnutí institucí

Viktor Orbán je při konstruování svého neliberálního státu vynalézavý. Ihned po převzetí moci si uvědomil, že k uchopení skutečné moci ve státě musí ovládnout víceméně všechny jeho instituce. Do všech vysokých funkcí, kde to bylo možné, okamžitě dosadil své lidi. Nastala ale otázka, co s těmi místy, kde to nejde. Pomohl si vytvořením dalších, těm původním nadřazených institucí, kde už Orbánovi lidé sedí – a to často na extrémně dlouhé období. Příkladem za všechny je Národní rozpočtová rada, tříčlenný orgán, který musí schválit každé vládě rozpočet. Její členové jsou voleni na 9 let, a tak i kdyby Fidesz v příštích letech prohrál, další vláda bude mít obrovský problém se schválením rozpočtu. A jak každý ví, rozpočtové provizorium obvykle končí pádem vlády.

Vláda celkově dělá všechno proto, aby její moci nestálo nic v cestě. V listopadu znovu zavedla mimořádné pravomoci vlády (pod záminkou zastavení šíření koronaviru). Poprvé to udělala už na jaře a vznikla kolem toho obrovská kontroverze, většina opatření totiž vůbec nesouvisela s epidemií a měla neomezenou platnost. Po kritice byla zrušena a tentokrát opatření vyprší po devadesáti dnech. Neziskové organizace ale varují, že vládě už na jaře zůstaly větší pravomoci než před koronavirovou krizí.

Zneužívání evropských peněz

Fidesz se vůbec netají tím, že využívá evropské peníze pro utvrzení moci nových oligarchů spřízněných s vládou. Transparency International odhaduje, že korupce provází 90 % projektů spolufinancovaných z EU. Jak říkal na webináři redaktor týdeníku Respekt Tomáš Brolík, zcela otevřeně naplňuje svou politicko-historickou teorii, podle které si Maďarsko zneužíváním evropských peněz vytváří novou finanční elitu nezávislou na Západu. Občané Evropské unie už ale nechtějí Orbánovi platit jeho autokratický sen.

O tom, že lidé blízcí Viktoru Orbánovi získávají státní zakázky financované z eurofondů se veřejně ví. Co se ale stane, když na to přijde EU? Před několika lety odhalil Evropský úřad pro boj proti podvodům podvodnou zakázku na veřejné osvětlení pro společnost Orbánova zetě Istvána Tiborcze. Evropská komise chtěla peníze vrátit. Maďarsko je sice vrátilo, ale už peníze nepožadovalo po Tiborczově firmě a radši zafinancovalo pomoc ze státního rozpočtu – tedy z peněz daňových poplatníků. Maďarský nejvyšší státní zástupce případ odložil.

Je také dobré vědět, že Viktor Orbán je blízkým spojencem Andreje Babiše. Ten je druhým největším hráčem v Maďarském zemědělství a dává si velký pozor, aby nezkřížil cestu tamějším zemědělským podnikatelům napojeným na Fidesz. Orbán na oplátku Babišovi pomáhá se zemědělskými dotacemi z maďarského rozpočtu.