Výroba čipů do smartphonů, počítačů nebo elektroaut se přesune zpět do Evropy. Takzvaný „Evropský akt o čipech“ jsme minulý týden odhlasovali na plénu evropského parlamentu. Financí by ale bylo potřeba násobně více.

Na výzkum a investice v této oblasti má být alokováno kolem 43 miliard eur. To je sice i na takto velký projekt úctyhodná částka, nicméně jedna hala na výrobu nejmodernějších polovodičových komponentů stojí 20 miliard. Návrh jsem tedy podpořil, jelikož celkově akt rozhodně vítám, ale mám k němu výhrady. Už dlouho ostatně prosazuji, že vývoj, výzkum a inovace by měly být pro Evropu prioritou.

Polovodičové čipy jsou totiž součástí veškeré moderní elektroniky, kterou dnes každodenně používáme. Za posledních několik desetiletí se však skoro veškerá jejich výroba přesunula do Asie, kde je výstavaba i provoz výrobních hal mnohem levnější než v Evropě. Tím se ale náš průmysl a technologický vývoj stal závislý na dovozu z asijských zemí, což se plně ukázalo během pandemie covid-19, kdy některá průmyslová odvětví zůstala zcela paralyzována.

Pokud skutečně chceme dosáhnout digitální a zelené Evropy, musíme se zaměřit i na soběstačnost v dodávkách nejrůznějších komponent do našeho průmyslu. Evropský akt o čipech slibuje zdvojnásobení produkce čipů (z deseti na dvacet procent) v Evropě k roku 2030, což rozhodně vítám. Ambiciózní bychom nicméně měli být mnohem více. Nechceme přece, aby pokrok v našich světově špičkových technologiích limitoval dovoz z Číny.