Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážení členové vlády, omlouvám se, skoro nikdo tady není, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jak už řekla paní ministryně, máme před sebou zákon, který sem má transponovat evropská legislativa v oblasti omezení dopadů plastů na životní prostředí.

Tento a související tisk byly Sněmovně předloženy už v minulém období, k jejich projednání se však nedostalo. I proto už v minulém kalendářním roce uplynula lhůta pro transpozici, konkrétně od 3. července 2021 je Česká republika vystavena riziku zahájení infringementu. Nebudu opakovat výčet, kterým paní ministryně předestřela obsahové okruhy návrhu, řečené, myslím, vystihuje v kostce jeho obsah. Spíše bych pro lepší pochopení ráda poukázala na některé základní specifika návrhu. Přesně regulují se zde jen některé vybrané plastové výrobky, nejedná se o všeobjímající protiplastovou legislativu, ale snahu je redukovat zejména jednorázově používané plasty.

Budeme zde regulovat jak plastové obaly, např. nádoby na potraviny, nápojové kelímky, tak i tzv. plastové neobaly, jakými jsou plastové příbory, vatové tyčinky, vlhčené ubrousky, tabákové výrobky s filtry a podobně. Neřešíme zde prosím ani roušky, ani ochranné rukavice a ani ochranné obleky proti covidu. To jen na okraj, neboť to bývají ta mediálně nejvděčnější témata. Dále je zde podstatné zmínit, že předložené nejde nad rámec požadavků stanovených evropskými předpisy. Kromě označování výrobků a osvěty, tak máme před sebou v tomto sněmovním tisku dvě podstatné noviny.

Zákaz určitých výrobků už jsem zmínila. Pak tu máme navrženy tzv. kolektivní systémy rozšířené odpovědnosti pro určité druhy vybraných plastových výrobků.

A o co jde? Pro obalové výrobky jsou tyto systémy již zavedeny dle zákona o obalech. Představují možnost sdruženého plnění prostřednictvím autorizované obalové společnosti. Pro neobalové plastové výrobky budou výrobci nuceni vytvořit kolektivní systémy pro dané druhy vybraných plastových výrobků s ohledem na určité specifické povinnosti. Vzhledem k charakteru povinností je v praxi problematické tyto povinnosti plnit individuálně. Představme si například povinnost hradit obcím náklady vynaložené na úklid odpadu z daných vybraných plastových výrobků, jehož se koneční uživatelé protiprávně zbavují mimo místa určená k jeho nakládání, či náklady na soustřeďování odpadu v rámci obecního systému odpadového hospodářství a přepravu a likvidaci. Model fungování kolektivních systémů je v zásadě totožný se zákonem o výrobcích s ukončenou životností a předložený návrh zákona se také na ustanovení zákona o výrobcích s ukončenou životností co do úpravy kolektivních systémů často odkazuje.

To je z mého pohledu to nejpodstatnější a vzhledem k tomu, že jsem se na tvorbě zákona intenzivně podílela, tak avizuji, že budu mít v rozpravě několik, řekněme, osobních poznámek ke směřování protiplastové legislativy. Pane předsedající, ráda bych se následně přihlásila do rozpravy. Děkuji vám za pozornost.