Je pravdou, že výuka matematiky je ve srovnání s většinou evropských států u nás považována mnohými žáky a studenty téměř za třídního nepřítele, kterému je třeba se vyhnout. Položme si otázku, proč tomu tak je. Já si myslím, že hlavním důvodem je schopnost jen hrstky učitelů matematiku učit tak, aby nevzbuzovala odpor. Pokud učitel nutí žáky učit se poučky a matematické vzorečky bez objasňování souvislostí a bližšího vysvětlení jen s konstatováním, že „tak to prostě je a je třeba se to pouze naučit“, bude matematika stále postrachem pro většinu z nás.

Státní maturita z tohoto předmětu bude dále pro nemálo žáků nepřekonatelnou zdí. Dovolím si tvrdit, především pro žáky maturitních oborů ve středních odborných učilištích. Nejprve by měly vysoké školy naučit učitele matematiky tomuto předmětu skutečně učit tak, aby byli schopni nutné zlo změnit na zajímavý předmět. Ti by měli umět žáky alespoň trochu motivovat v potřebě logicky chápat dané souvislosti prostřednictvím matematických úvah. A zároveň by bylo záslužné přehodnotit, zda šikovný řemeslník vůbec maturitu potřebuje.

Cesta, kterou ministerstvo zvolilo, přistupuje k problému podobně, jako ke „zhora“ nařízenému inkluzivnímu vzdělávání – musí se v běžných školách realizovat, byť učitelé budou až během výuky pokusem a omylem objevovat skrytá zákoutí speciální pedagogiky, bez potřebné teoretické výbavy stejně obtížně pochopitelná.

Jiří Pilař