Protože tzv. sondy nejsou v návrhu blíže specifikované, není jasné, zda by kromě čtení metadat nemohly také číst či dokonce aktivně měnit obsah komunikace na internetu. Umístění takových sond by mohla podle návrhu rozvědka provést bez povolení soudu. Soukromí občanů je tak kvůli vládnímu návrhu opět ohroženo.

„Ačkoliv jsem přesvědčený, že armáda jedná v nejlepším zájmu této republiky, nemůže mít její tajná služba neomezenou pravomoc. Silové složky a tajné služby státu musí jednat v zákonem jasně stanovených mantinelech. Pokud je potřeba v zájmu bezpečnosti zasáhnout do soukromí jednotlivce, musí k tomu existovat souhlas soudu,” popisuje pirátský člen Výboru pro obranu František Kopřiva a dodává: „Stát nesmí zneužívat svého postavení, ústavní práva občanů musí být vždy na prvním místě, a to i na internetu.”

Kybernetická bezpečnost je pirátským dlouhodobým tématem. Podle Pirátů není jasné, na jaký typ útoků by se mělo nově vojenské zpravodajství pomocí plošného sledování občanů na internetu zaměřovat. Za důležitější považují zabezpečení kritické infrastruktury. Vládní návrh považuje za problematický i řada organizací, včetně ICT unie. Návrh negarantuje náhradu škody pro provozovatele internetových sítí v případě narušení běžného chodu, naopak zavádí drakonické sankce v případě nespolupracování. Provozotvatelé by byli vázaní naprostou mlčenlivostí a případné zneužití sond by to podle návrhu nesměli ani hlásit.

„Vojenská rozvědka měla dva roky na přípravu nové verze zákona. A za tyto dva roky nezvládla odstranit jeho zásadní problémy. Neexistuje žádná záruka, že bude chráněno právo na soukromí garantované Ústavou ČR. Je dokonce možné, že si vojenská rozvědka ani plně neuvědomuje, o co žádá. Což bylo zcela zřejmé u minulého projednávání. Vojenská rozvědka se snaží si uzurpovat pravomoci, které ji v demokratické společnosti nemohou náležet,” varuje člen podvýboru pro kybernetickou bezpečnost a pirátský odborník na otevřené technologie Ondřej Profant.