Vytvoří-li autor dílo, ze zákona jsou na dílo uvalena omezení kopírovacího monopolu (copyrightu). Dle zákonů platných v Evropské unii tomu ani sám autor nemůže předejít, i kdyby chtěl. Terminologií našich zákonodárců, je tím autor patrně chráněn (sic!). Chytří lidé ovšem našli způsob, jak použít kopírovací monopol (copyright) proti jemu samému. Našli takový legální hack.

Autor se sice nemůže vzdát své „ochrany“, ale může dílo publikovat pod svobodnou licencí, jež zaručuje uživatelům jejich práva, která jim kopírovací monopol (copyright) odebral. Svobodná licence zaručuje uživateli čtyři základní svobody:

- užívat a provozovat dílo,
- šířit dílo,
- vytvářet odvozená díla,
- rozšiřovat odvozená díla.

Nejpoužívanějšími svobodnými licencemi jsou některé licence z rodiny Creative Commons: CC-BY nebo CC-BY-SA. Sintel je publikován pod licencí Creative Commons Attribution 3.0 (CC-BY 3.0). Je tedy dílo svobodné. Použitá licence umožňuje komukoli dílo šířit za předpokladu, že uvede autora.

Sony Pictures Movies & Shows využilo legálního vynucovacího prostředku, který je zakotven v americkém právu: Digital Millenium Copyright Act (DMCA) takedown notice. Dle DMCA je vlastník kopírovacího monopolu (copyrightu) oprávněn podat žádost o cenzuru díla, které jeho monopol porušuje. Sony Pictures Movies & Shows tedy podalo tuto žádost na YouTube a ten Sintel na svém serveru zablokoval. Fakt, že Sony Pictures Movies & Shows nemělo na film žádná práva, zablokování videa nezabránil.

Z později zjištěných informací vyplynulo, že Sony Pictures Movies & Shows má na YouTube automatický mechanismus detekce videí a podávání žádostí o cenzuru. To však nijak neomlouvá ani vzniklé pochybení ani vadný legální princip, který omezuje občanská práva.

Jak by se vám líbilo, kdybyste nechali auto na placeném parkovišti, a po návratu byste se dozvěděli, že vám provozovatel parkoviště auto zablokoval, protože třetí osoba nahlásila, že je jeho? Bez jakéhokoli zásahu policie nebo předběžného opatření soudu. Ve fyzickém světě světě by takový postup samozřejmě nebyl možný. Zákonodárci ovšem Internetu nerozumí a nechají si od lobbistů vysvětlit, že je třeba zamezit porušování kopírovacího monopolu (copyrightu) na Internetu.

Blender Foundation měla štěstí, že se jí podařilo spustit v internetových médiích rozruch a o dva dny později bylo video obnoveno. Ale jakou šanci by měl proti Sony Pictures Movies & Shows neznámý autor? I přes mediální poprask trvalo dva dny, než bylo video Blender Foundation na YouTube obnoveno. Dva dny byli autoři filmu bez pravomocného odsouzení nebo předběžného opatření soudu kráceni na svých občanských právech. Byli cenzurováni. Zákon, který toto umožňuje, je špatný zákon.

Možná si říkáte, že se nás to netýká, protože DMCA je americký zákon, který v Evropské unii neplatí. Týká se nás to však z několika důvodů. Zaprvé Internet nezná hranic. I když jste divákem v Evropské unii a Blender Foundation je společnost sídlící v Nizozemí, na zcenzurované video na YouTube se nepodíváte. Zadruhé Spojené státy vyjednávají mezinárodní dohody, které by harmonizaci práva v této oblasti mohly představit. A zatřetí Evropská komise návrh podobné směrnice již připravuje. Jmenuje se notice-and-action a Evropský parlament ji v příštím volebním období bude projednávat. V evropských volbách 23.–24. května můžete rozhodnout, jestli vás budou v Evropském parlamentu zastupovat poslanci, kteří hájí vaše občanská práva.