Podle výhledu Mezinárodního měnového fondu bude zadlužení během příštích tří až čtyř let výrazně narůstat a náraz na dluhovou brzdu může přijít už v roce 2024. Koalice Pirátů a Starostů proto připravila ucelenou vizi transformace české ekonomiky. Už před nedávnem prezentovali plán konsolidace veřejných financí a nyní představují svůj plán, jak nastartovat opětovný růst domácího hospodářství a urychlit transformaci české ekonomiky.

„Za rostoucím zadlužením nejsou jen dopady pandemie, která postihla všechny země, ale především špatná ekonomická rozhodnutí současné vlády. Chceme voličům říct, že máme plán, jak oživit naše hospodářství. Naším záměrem je podnítit investice a nasměrovat Českou republiku směrem k novým perspektivním technologiím. Chceme špičkové podmínky pro vědu a výzkum. Potřebujeme, aby firmy měly motivaci investovat, aby fungovaly technologicky cílené zrychlené odpisy, a hlavně chceme veřejné peníze investovat s rozumem, především do vzdělání, ale také do zdravotnictví nebo sociální infrastruktury,“ řekl Vít Rakušan, předseda hnutí Starostové a nezávislí.

Už dlouho se hovoří o transformaci ekonomiky. O přechodu od ekonomiky levné práce k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou. Podle koalice Pirátů a Starostů je nyní ten správný okamžik podniknout jasné a razantní kroky, které by k tomuto cíli vedly. V souvislosti s koronavirovou krizí dochází k pročištění trhu, a zároveň se zvýraznila potřeba masivních investic, které mohou přispět k tomu, aby se Česko dostalo z dluhů, ale zároveň si upevnilo stabilní ekonomickou pozici.

„Česká ekonomika musí projít druhou transformací, nastoupit směr od subdodavatelské ekonomiky k ekonomice finalistů. Směr je určen světovými trendy, které rámují ekonomické prostředí, v němž se pohybujeme. Jsou jimi nové technologie, robotizace, genetika, biotechnologie, biomedicína, 5G sítě a samozřejmě digitalizace a 3D tisk. Součástí masivního investičního balíčku musí být investice do bytů, dopravní infrastruktury, elektromobility nebo do nemocnic a sociálních zařízení,“ doplnil autor plánu Bilion pro budoucnost Věslav Michalik, kandidát na ministra financí za hnutí STAN a nově zvolený místopředseda hnutí.

To jsou základní priority investic koalice, která chce do podpory české ekonomiky vložit navíc jeden bilion korun během pěti let. Zdrojem těchto finančních prostředků budou především soukromé zdroje firem, finanční nástroje rozvojové banky, doplňkově evropské fondy.

„Chceme motivovat především samotné firmy, aby investovaly, a to zejména do nových technologií a robotizace. V ní jsme totiž na úrovni 120, možná 150 robotů na deset tisíc obyvatel. V Německu, Japonsku je to 350, v Koreji přes 800. Podle statistik OECD mají země, které robotizovaly, vyšší produktivitu a nižší nezaměstnanost. Do této oblasti je potřeba investovat zhruba 300 miliard korun a firmy bychom motivovali především zrychlenými odpisy,“ připomíná člen rozpočtového výboru za Piráty Mikuláš Ferjenčík.

Česká republika je pořád poměrně zaostalá v digitální infrastruktuře jako jsou 5G sítě, optické vysokorychlostní připojení, infrastruktura pro elektromobilitu. Absolutní je nedostatek bytů, který způsobuje, že převis poptávky na trhu žene ceny bytů tam, kde si je žádná mladá rodina nemůže dovolit.

„Uvědomujeme si, že v této chvíli máme poslední šanci, aby se z naší země stala moderní společnost, která staví na nových technologiích a nových odvětvích průmyslu. Investičních příležitostí je mnoho. Musíme zrychlit internet. Digitalizace firem a domácností ale vyžaduje dostupná a bezpečná připojení. K tomu je potřeba postavit okolo 1 milionů optických přípojek. 5G sítě budou významné především pro podnikové areály a dopravní koridory. a měly by pokrýt až 7 milionů obyvatel. Celková investice do této oblasti by měla být 30 miliard korun. Jedním z dalších světových trendů je nízkoemisní ekonomika jejíž součástí je elektromobilita. Pokud chceme udržet krok se zbytkem Evropy, tak do nabíjecí infrastruktury budeme muset investovat minimálně 35 miliard korun. V neposlední řadě si musíme přiznat, že v Česku nabídka bytů naprosto neodpovídá poptávce. Jejich ceny jsou vysoké, navíc nárůst ceny v době pandemie je dvojnásobný oproti západní Evropě. Pořízení vlastního bydlení stojí minimálně jedenáct ročních platů, je to dvakrát až třikrát víc než ve vyspělých zemích. K návratu do rovnováhy potřebujeme ve spolupráci samospráv se soukromým sektorem postavit minimálně 100 tisíc bytů v hodnotě zhruba 200 miliard korun,“ osvětluje Michalik.