K tomuto kroku Piráti přistoupili poté, co jim Státní volební komise, podobně jako Straně zelených, neudělila ani jediný mandát, ačkoliv získali celkem 72 514 hlasů, tedy 4,78 %, což je více, než kolik tvoří podíl jednoho poslance k součtu 21 poslanců. Spolu s Pirátskou stranou návrh na neplatnost volby kandidátů podává i lídr pirátské kandidátky, Ivan Bartoš, který měl být zvolen, ale kvůli nesmyslné uzavírací klauzuli nebyl.

Piráti svou argumentaci opírají mimo jiné o nedávná rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu, který zrušil nejprve klauzuli 5 % (2011) a poté i klauzuli 3 % (2014), protože podle něj zasahuje do rovnosti volebního práva, a to bez jakéhokoli relevantního opodstatnění. Evropský parlament totiž na rozdíl od většiny národních parlamentů nevytváří vládu, a proto pro jeho fungování není nutné sestavení parlamentní většiny. Žádné štěpení Evropského parlamentu, které by ohrozilo jeho akceschopnost, podle Pirátů nehrozí, protože již před volbami oznámili svůj záměr vstoupit do čtvrté největší politické skupiny parlamentu, Greens/EFA.

„Nedávné rozhodnutí německého ústavního soudu dokládá, že ani v nejlidnatějším státě Evropské unie (96 europoslanců) není uzavírací klauzule pro evropské volby přípustná, protože bezdůvodně zasahuje do ústavně zaručených politických práv.“ V Česku je ale možné, aby strana překročila maximální výši takzvaného přirozeného prahu (4,76 %), přitom ale nebyla zvolena kvůli nedosažení hranice 5 %. „Navrhovatelé takové zacházení vnímají jako svévoli a dožadují se uznání mandátu, kterého svým výsledkem dosáhli, tak jako by jim byl přidělen v Belgii, Bulharsku, Dánsku, Estonsku, Finsku, Německu, Irsku, Itálii, Kypru, Litvě, Nizozemsku, Maltě, Lucembursku, Portugalsku, Řecku, Slovinsku, Španělsku, Švédsku a Velké Británii.“

Piráti dále poukazují na účinky volební klauzule, které vytváří zcela zjevnou nerovnost voličů postupivších a nepostupivších stran. „Zásah do rovnosti hlasů lze ilustrovat na příkladu podstatně odlišného počtu hlasů, který jednotlivé politické strany potřebovaly na zisk mandátu. ANO potřebovalo na každý mandát 61 125 hlasů, TOP09 60 437 hlasů, ČSSD 53 700 hlasů, KSČM 55 493 hlasů, KDU 50 624 hlasů, ODS 58 195 hlasů, Svobodní 79 540 hlasů. Piráti s 72 514 hlasy mají větší nárok na jeden mandát než ČSSD, která i kdyby dostala jen 3 mandáty, potřebovala by na každý stále jen 71 600 hlasů. Mechanický účinek volební klauzule spočívá v tom, že může být menší skupině voličů jedné politické strany dána přednost před větší skupinou voličů vyřazené politické strany.“ Piráti spočítali, že díky klauzuli propadlo (i přes nízkou volební účast) celkem 129 754 hlasů (8,55 %).

Návrh na zrušení této klauzule Piráti nemohli podat dříve, protože jak návrh na neplatnost volby kandidátů, tak ústavní stížnost lze podat teprve po porušení určitého práva, tedy po volbách. Piráti Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) navrhují, aby zbavil mandátu jednoho kandidáta za ČSSD a jednoho za KDU-ČSL, a přiřkl je České pirátské straně (připadlo by na Ivana Bartoše) a Straně zelených (připadlo by na Ondřeje Lišku).

Kromě zrušení uzavírací klauzule a přepočítání hlasů Piráti navrhují předběžné opatření, aby NSS uložil Státní volební komisi povinnost upozornit příslušné orgány Evropské unie na spornost mandátů a nevydat osvědčení o zvolení poslanců Evropského parlamentu Miroslava Pocheho a Tomáše Zdechovského. Tím se chtějí vyhnout situaci, kdy by, lidově řečeno, poslanci už odjeli do Bruselu a poté jim bylo řečeno, že jim jejich křesla nepatří.

Vyhoví-li NSS pirátskému návrhu, stane se Ivan Bartoš poslancem Evropského parlamentu, tak jako by se jím stal, kdyby neexistovala diskriminační volební klauzule. Nevyhoví-li, dostane se věc k Ústavnímu soudu.

Návrh na úpravu výsledku voleb podaný NSS: https://www.pirati.cz/_media/rp/zaloba.pdf