K tomuto kroku Piráti přistoupili poté, co jim Státní volební komise, podobně jako Straně zelených, neudělila ani jediný mandát, ačkoliv získali celkem 72 514 hlasů, tedy 4,78 %, což je více, než kolik tvoří podíl jednoho poslance k součtu 21 poslanců. Spolu s Pirátskou stranou návrh na neplatnost volby kandidátů podává i lídr pirátské kandidátky, Ivan Bartoš, který měl být zvolen, ale kvůli nesmyslné uzavírací klauzuli nebyl.

Piráti svou argumentaci opírají mimo jiné o nedávná rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu, který zrušil nejprve klauzuli 5 % (2011) a poté i klauzuli 3 % (2014), protože podle něj zasahuje do rovnosti volebního práva, a to bez jakéhokoli relevantního opodstatnění. Evropský parlament totiž na rozdíl od většiny národních parlamentů nevytváří vládu, a proto pro jeho fungování není nutné sestavení parlamentní většiny. Žádné štěpení Evropského parlamentu, které by ohrozilo jeho akceschopnost, podle Pirátů nehrozí, protože již před volbami oznámili svůj záměr vstoupit do čtvrté největší politické skupiny parlamentu, Greens/EFA.

„Nedávné rozhodnutí německého ústavního soudu dokládá, že ani v nejlidnatějším státě Evropské unie (96 europoslanců) není uzavírací klauzule pro evropské volby přípustná, protože bezdůvodně zasahuje do ústavně zaručených politických práv.“ V Česku je ale možné, aby strana překročila maximální výši takzvaného přirozeného prahu (4,76 %), přitom ale nebyla zvolena kvůli nedosažení hranice 5 %. „Navrhovatelé takové zacházení vnímají jako svévoli a dožadují se uznání mandátu, kterého svým výsledkem dosáhli, tak jako by jim byl přidělen v Belgii, Bulharsku, Dánsku, Estonsku, Finsku, Německu, Irsku, Itálii, Kypru, Litvě, Nizozemsku, Maltě, Lucembursku, Portugalsku, Řecku, Slovinsku, Španělsku, Švédsku a Velké Británii.“