1. Porodnosti pomůžeme nejvíce tím, že eliminujeme látky narušující hormonální systém

V Evropské unii pořád slyšíme, že populace stárne a rodí se malý počet dětí. Za demografickou křivkou, která znamená problémy, stojí hned několik věcí. Jsme skoro pořád vystaveni působení látek, které narušují hormonální systém a ovlivňují naši plodnost. Mezi tyto látky patří například některé pesticidy, hormonální antikoncepce, látky obsažené v čistících prostředích, v kosmetice, lécích i plastech. Vlivu tak zvaných endokrinních disruptorů (EDCs) jsme vystaveni, aniž bychom o tom věděli. Jedná se přitom o látky, které mohou i při malé koncentraci ovlivňovat naše chování, fyziologii, vést k deformaci u lidského plodu, autismu, ke vzniku rakoviny a v kombinaci  s dalšími vlivy také výrazně snižují schopnost počít a úspěšně donosit dítě.

V Evropské unii máme strategii jak před EDCs chránit. Ta je ale skoro 20 let stará. Vědecké poznání se od té doby značně rozšířilo a na seznam EDCs přibylo množství nových látek. Evropská komise proto v listopadu tohoto roku přišla s novým strategickým dokumentem a oznámila svůj plán přezkoumat evropskou legislativu z hlediska ochrany veřejnosti (tzv. Fitness check). Vzhledem k tomu, že již více jak pět let tlačím na Komisi, aby přijala zodpovědnější přístup, vítám její závazek snížit celkovou expozici EDCs. Komise však musí přijít i s jasnými a měřitelnými cíli boje proti endokrinním disruptorům. Nesmí to trvat moc dlouho. Endokrinní diruptory nás totiž pomalu zabíjejí. Možná ne každého zvlášť, jako biologický druh ale určitě. Nutně potřebujeme legislativu, která se bude vztahovat na různé sektory od kosmetických výrobků až po hračky a Evropská komise ji musí bez prodlení připravit.

2. Zbavit se závislosti na drogách současného zemědělství bude potřebovat překopání systému autorizace pesticidů

V září jsem v Evropském parlamentu inicioval zprávu, která upozorňuje na nedostatečnou implementaci legislativy týkající se systému schvalování pesticidů. Naše zemědělství však potřebuje celkový detox. Ano, chemické nástroje intenzivního zemědělství pomohly k abnormálnímu nárůstu zemědělské produkce. Daní za to je ovšem závislost na chemických látkách, která má podobné důsledky jako závislost na drogách. Jejich užívání vyvolává další potřebu je užívat a zvyšovat dávky. Z toho začarovaného kruhu musíme ven. A bude to bolet. Již dnes jsou dopady nadužívání pesticidů alarmující. Za posledních 30 let ubylo 75 % létajícího hmyzu, s čím souvisí i úbytek ptáků v Evropě. Jestli přestaneme syntetické látky na svá pole sypat dobrovolně a řízeně, nemusí to mít negativní důsledky ani pro zemědělce ani pro spotřebitele. Pokud k tomu dojde v důsledku kolapsu ekosystému, bude to mít velký dopad na celou společnost.

V EU se rádi plácáme po ramenou za to, že máme jeden z nejpřísnějších systémů pro schválení pesticidů. Když však nyní poprvé zkoumáme jeho zavedení do praxe, zjišťujeme, že opomíjíme množství důležitých aspektů, jako je koktejlový efekt, dlouhodobý dopad kombinace různých chemikálii na životní prostředí a biodiverzitu, toxicitu pesticidů pro imunitní systém nebo vývojovou neurotoxicitu. Systém byl navíc navržen pro syntetické látky a je zcela nevhodný pro látky biologického původu, u nichž dochází ke zbytečným prodlevám při uvádění na trh. Proto musí nezbytně dojít k jeho přenastavení, aby dostatečně chránil veřejné zdraví i životní prostředí, a aby poskytoval našim zemědělcům větší množství bezpečnějších nástrojů.