V průběhu plenárního zasedání v Bruselu 1. června 2017 byla mimo jiné hlasována úprava snížené sazby DPH na některé knihy, publikace atd. Je běžné, že existuje rozdílná sazba DPH pro tištěné a elektronické publikace. V některých členských státech jsou totiž elektronická média zatížena jen minimální daní z přidané hodnoty. Státy se k tomuto kroku obrací především ve snaze zvýšit dostupnost knih a odborných publikací v elektronické podobě široké veřejnosti a především studentům.

Nyní jsme tedy navrhli, aby sníženou sazbu na elektronická média mohli poskytovat všechny členské země. Návrh samozřejmě prošel běžným legislativním procesem a 1. června 2017 se již hlasovalo o závěrečné dohodě mezi Parlamentem a Radou (členské státy). Nevidím žádný důvod, proč nemít jednotná pravidla pro DPH elektronických publikací napříč EU. Následné snížení cen elektronických publikací by uvítal každý.

Když jsem si otevřel tak zvanou rámcovou pozici České republiky zaslanou Ministerstvem financí a nestačil jsem se divit. Stálo v ní totiž toto: „Návrh na rozšíření aplikace snížených sazeb DPH na elektronické publikace považuje Česká republika za problematický… protože tento sektor by se stal náchylný k podvodům na DPH". Šílená logika. „Ať platí klidně víc, hlavně, když my si nepřiděláme práci.“

Pochopitelně jsem hlasoval pro návrh na nižší DPH. Jenže ........ v České republice se patrně nikdo nikdy nedozví, že Ministerstvo financí spravované v době zpracování této pozice ještě miláčkem davů Babišem, nás nutilo hlasovat proti vlastním lidem. Bývalý pán minister pak někde v davu bude vyprávět ako tuná všetci kradnů. Že taková politika, jakou v případě snížené sazby DPH na elektronické publikace okrádá všechny, to už samozřejmě neřekne.

Pavel Poc