Vysoký počet pozměňovacích návrhů k rozpočtu na příští rok, kterými se výbor musel zaobírat, není náhodný. Číslo úměrně reflektuje fakt, že Rada, zastupující členské státy, přiznala spíše malou míru důležitosti tomuto finančnímu nástroji evropských politik a jeho problémům. „Členské státy zaujaly, i když nepřekvapivě, velmi neuspokojivý postoj. Navrhly snížit originální návrh Evropské komise ve výši 143,5 miliard eur až o 1,42 miliard eur v platbách," informuje o detailech europoslanec Pavel Poc.

Rozpočtový výbor, ve spolupráci s ostatními výbory, proto potvrdil, že neplánuje akceptovat dalekosáhlé škrty, které byly navrženy Radou, a vrátil na stůl návrh rozpočtu ve vyšších částkách. Konkrétněji se jedná o 157,4 miliard eur v závazcích a 146,5 miliard eur v platbách. Kromě prostředků na zvládání migrace se europoslanci vyslovili o značné navýšení podpory například pro zvýšení zaměstnanosti mladých, program Erasmus+ a malé a střední podniky. „Navrhli jsme zvýšit prostředky také pro vědecký program Horizon 2020 a Nástroj pro propojení Evropy. Právě tyto programy byly nejvíce zasaženy vznikem Evropského fondu pro strategické investice a následně i škrty Radou," dodává Pavel Poc.

V průběhu legislativní procedury se objevilo pár hlasů volajících po podmínění čerpání části obálky pro regionální politiku řešením migrační krize u problematických států jako je Česká republika. „Jsem velmi rád, že se nám snadno podařilo zablokovat tento návrh. Není možné, aby byla regionální politika používána jako nástroj nátlaku," objasňuje výhru racionálního proudu výboru Pavel Poc.

Plenární shromáždění bude o návrhu rozpočtu, do kterého by Česká republika měla přispět zhruba 1,6 miliardou eur, a z nějž může získat zhruba dva až třikrát více, rozhodovat 28. října.