Děkuji za slovo. Pěkný podvečer, dámy a pánové. Chtělo se mně říct pěkné odpoledne, tehdy jsme začali, už máme podvečer. Myslím, že tato Sněmovna začíná trpět jakousi poslaneckou nemocí, to jsou faktické připomínky, které potom zvrhnou celou debatu úplně někam jinam než jsme ji původně vedli.

Já jsem toho nevyužíval, protože jsem věděl, že budu vystupovat, a tak se mohl rozhodnout každý kolega. Myslím, že je to férové. Proto mi dovolte nejdříve reagovat na některé kolegy. Například na pana kolegu Bauera, který tady vyzval pana ministra, aby hovořil. On se nechal vyprovokovat, možná, že mohl ještě chvilku počkat, paní Valachovou, bývalou ministryní, ale možná, že mohl taky požádat bývalého ministra školství z jeho řad pana Fialu, a to je právě to nejtragičtější období ve financování sportu. Myslím, že pan kolega Hnilička byl velmi mírný, když nás informoval jenom o nějakých drobných průšvizích, ale já to uvedu trošku na pravou míru.

Nejvyšší kontrolní úřad jasně definoval v období 2011 až 2013, a to je ta černá můra našeho českého sportu, že MŠMT selhalo jako garant v oblasti sportu. Nebylo schopno stanovit měřitelné cíle a přerozdělovalo prostředky, aniž by mohli vyhodnotit výsledný efekt, které dotace mají přinést.

Teď pozor: z více než tří miliard poslalo víc než 1,2 mld. příjemcům na základě neúplných, chybných, pozdě dodaných nebo zcela chybějících žádostí o dotace. Jedna miliarda putovala příjemcům, kteří naprosto nesplňovali podmínky pro přidělení dotací. No tak se nemůžeme divit, že potom existuje nějaká poslanecká iniciativa, která prostě z toho chce ven, a že byl vytvořen nějaký návrh novely zákona o podpoře sportu.

Pan Jakub Janda, pan kolega Janda, velký fanda sportu, taky říkal, že nechce, aby se platily nějaké šampusy, já mám dojem, že na této úrovni je to spíš drahé šampaňské, nebudu říkat, v jaké ceně nějaké té lahve šampaňského, aby se neplatily politikům. No tak se podívejme zpětně právě na ten sport, kteří politici navštěvovali významné sportovní události v České republice. Já jsem tam neviděl příliš zástupce levice, ale viděl jsem tam vždycky zástupce z ODS. Vzpomeňme například na Fed Cupy, tenisové turnaje apod. Ano, byli hoštěni a vzpomeňme si na toto období, kdy byli úředníky stanoveny jasné mantinely a nějaký žebříček pořadí, které sportovní kluby finance dostanou. No co se stalo? Až byl ten žebříček zpracovaný podle jasných pravidel, tak přišel náměstek ministra, škrtl celou stránku a napsal tam to, co chtěli právě ti mafiáni, proti kterým tato novela zákona o podpoře sportu bojuje.

Samozřejmě i pan Bartoň, který se dotkl této novely, no nejde jasně o nic jiného než o tu kontrolu poslednímu příjemci finančních prostředků. Bez toho bych vůbec tuto novelu nepodepsal a není možné, abychom, a to byl vždycky návrh občanských demokratů - dejme to svazům, oni si to nějak přerozdělí.

Děkuji. Chtělo se mi říct, pane učiteli, ale pane místopředsedo, za ztišení svých kolegů. No a dopadlo to velmi tragicky. To přerozdělení bylo neefektivní, špatné a pokud se přerozdělovalo přes svazy, tak kam došly ty finance? Došly na mzdy různých funkcionářů a vzpomeňme si jenom na dopis, já bych řekl, kdy zneužili paní Čáslavskou asi před třemi lety, když jsme dostali dopis, jednotlivé kluby, abychom z Českého olympijského výboru udělali největší autoritu, která ty finance bude přerozdělovat, ale oni dostali tu možnost. Dostali možnost přerozdělit finance z loterií. Mám dojem, že to bylo nějakých 600 mil. korun. Měli to dát hlavně na děti, mládež a na trenéry mládeže. A z těch 600 mil. korun, jestli jste se na to dívali, přišlo 400 tis. právě na děti a mládež. Z více než 600 mil. korun.

Já chci říct, že jsem tuto novelu zákona podepsal naprosto s čistým svědomím, že je to jediný možný krok v současné době nějak vybřednout z těch velkých problémů našeho tak bohužel korupčně zasaženého sportovního prostředí, a to zavirovaného nejen korupcí, ale taky špatným, neefektivním, netransparentním přerozdělováním finančních prostředků. A jsem taky rád, že tato novela reflektuje na ten obrovský význam sportu a jeho společenské postavení pro jeho mimořádnou důležitost, na kterou se bohužel zapomínalo už někdy od roku 1990. A když se podíváte, kolik finančních prostředků šlo ze státního rozpočtu, tak jsme byli skutečně na chvostu Evropy. Neříkám Evropské unie. Skutečně celé Evropy. Mám dojem, že jsme byli někde na druhém místě, za námi bylo pouze Rumunsko.

Já to ale cítím jako teprve první krok a je potřeba oddělit zákon o podpoře sportu a zákon o sportu. A právě tím druhým krokem, ten by měl směřovat k novému zákonu o sportu, ale samozřejmě i k dostatečnému zafinancování prostředků a určitě v neposlední řadě ke zkvalitnění kontrolních mechanismů. A myslím si, že tato novela k tomu naprosto jednoznačně směřuje.

Podstata financování musí zůstat, tak jak to nakonec říkal pan ministr, na přímém financování klubů, především s důrazem na sportování dětí, mládeže, ale také na pomoc zdravotně postiženým, na národní reprezentaci, na mezinárodní sportovní akce na našem území a nesmíme zapomínat ani na propagaci sportu. Ale pozor, hlavně na propagaci ne mezi dospělými, ale hlavně na tu propagaci, která osloví naše malé děti. To nejcennější, co máme. A bohužel díky tomu, kam byl veden tento sport, tak nám vznikla celá generace, která nikdy nesportovala. To jsou lidé do 40 let, kteří dneska zakládají rodiny, mají své děti a já naprosto pochybuji o tom, že tito lidé povedou své děti ke sportu.

Vím, že ubývá sportujících dětí na celém území Evropy, víme, že u nás je to tragické v tom, že například za posledních šest let ukončilo svoji činnost na 350 fotbalových klubů, tzn. těch, které jsou na malých vesnicích, a tohle břímě si určitě poneseme dlouho. A i když vím, že v celé Evropské unii skončilo ve fotbale za posledních pět let myslím osm milionů fotbalistů. Tragédie je taky v tom, že ti, kteří sportují, většinou v 15 letech úplně končí se sportem a nepokračují dál v dorosteneckém věku.

Sportu samozřejmě také chybí po léta obrovské množství investic. Už to tady bylo řečeno. Pokud máme sportovišť za více než 90 mld. Kč, tak podle nějakých - mám dojem, že ČUS s tím vyšlo, že vnitřní zadluženost na sportovištích je přes 60 mld. Kč. Navíc je to většinou infrastruktura, která byla vybudována před rokem 1989. Vznik agentury, tedy jakéhosi malého ministerstva sportu, jsme podporovali již v minulosti a záměr vytvořit optimální a profesionální subjekt zabývající se sportem, který má samostatnou rozpočtovou kapitolu a navíc s optimálními kontrolními mechanismy, je z mého pohledu nesmírně žádoucí. Tím by nemělo docházet k nehospodárným jevům, mnohdy s kriminálním pozadím, a je to zcela zásadní krok a velmi důležitý krok pro očistu sportu od různých lobbistických skupin napojených na tuto oblast.

Já vidím tedy novelu jako nástroj pro zkvalitnění podmínek celého sportovního prostředí. Vidím, že to zefektivnění financování sportu podpoří také navyšování finančních prostředků, že tak dostane zelenou. Budu věřit vládě, budu věřit i Milanu Hniličkovi, který to má prosadit v současné vládě, že tomu tak opravdu bude. Ale jsem taky pevně přesvědčený, pokud ta agentura bude zřízena, že Nejvyšší kontrolní úřad po letech nebude mít důvod ukazovat na tak závažné nedostatky, které tady byly bohužel v té minulosti. Proto jsem podepsal ten návrh a jsem pevně přesvědčený, že ten návrh je kvalitní. Může se to samozřejmě změnit - není to o Milanu Hniličkovi, jak jsem slyšel z mnoha stran, protože on tu dneska je, zítra tu být naprosto nemusí, může tam být někdo jiný. Souhlasím i s tím přesahem toho funkčního období, aby zasahovalo do více těch parlamentních voleb. Je to jenom dobře. Já věřím, že to sportovní prostředí to bude přijímat velmi pozitivně, a je vidět, že i přes ty velké střešní organizace, které to podpořily, tak moje informace jsou ty, že to podporují i ty malé a věří, že to sportovní prostředí se rapidně zlepší. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)