Vždy jsem se domníval, že Klaus mladší se od Okamury odlišuje méně nevýraznými rozumovými schopnostmi. Po přečtení jeho výzvy k „otevírání Česka“, odkaz zde: https://volimtrikoloru.cz/archiv vprostřed zuřící pandemie jsem tento názor přehodnotil a popravdě se divím, jak může být takovýto člověk vystudovaným pedagogem v minulosti působící jako ředitel gymnázia. Na druhé straně, když může být vystudovaným pedagogem i nazařazený poslanec Volný, tak je asi možné ledacos.

Boj proti koronaviru lze určitě vést lépe než to dělá naše vláda. Receptem určitě není Klausův mentoring, který je kombinací bezobsaženého patetismu a naprosto nesmyslných „podnětů“, za které by se nejspíš nestyděl ani Tomio.

Klaus si především plete válečný konflikt mezi lidmi s válkou lidstva proti koronaviru. Virus není agresor z masa a kostí, který porazíme tanky, stíhačkami, národní mobilizací či dokonce totálním nasazením. Nepřemůžeme ho tím, že opustíme sociální distanc a všichni společně se mu vrhneme do náruče s patetickým pokřikem „svobodáááá“. Už v hodně temném středověku lidé věděli, že když neumí nějakou nemoc léčit a je nebezpečná, jedinou cestou jsou izolační opatření. Samotný pojem „karanténa“ nakonec pochází ze středověkých morových epidemií. Už tehdy lidé věděli, že když byl někdo v kontaktu s nakaženým (lhostejno, zda sám již měl příznaky daného onemocnění), je potřebné jej izolovat. A to v této době nějaká infektologie či epidemiologie samozřejmě vůbec neexistovala. Ale přesto ani tehdy nikoho nenapadlo, že morovou epidemii porazíme národním povstáním. 

Máme-li jako národ (i lidstvo obecně) nad koronavirem vyhrát, náš boj musí mít zhruba tři roviny: 1) Nalézt opatření, která virus eliminují (účinná léčba a/nebo očkování), 2) Pomáhat ze všech sil specificky ohroženým skupinám a zaměstnancům klíčové infrastruktury (dobrovolníci v pečovatelských domech, nákupy seniorům, hlídání dětí zdravotníkům atd) 3) Nenakazit se, abychom chránili sebe i druhé, brzdili šíření nemoci a nepřispívali k další eskalaci obrovského přetížení zdravotnického systému (tj. co nejdůslednější ochranná opatření). První a třetí rovina boje je nosná, druhá vůči oběma komplementární. Boj ve třetí rovině nutno realizovat tak dlouho, dokud neuspějeme v rovině první, tj. než se podaří virus eliminovat vakcinací (pomalu se začíná), anebo účinnou léčbou (zatím neexistuje a nejspíš nebude nikdy). První rovina náleží odborníkům, druhá jednotlivcům s relevantním schopnostmi a možnostmi, třetí pak široké veřejnosti.

Pokud tedy omezíme osobní sociální kontakty na minimum a budeme Klausovo slovy "sedět doma v obýváku" či mít "socialistický pracovní klídek" (což Klaus samozřejmě nemůže vystát už pro přívlastek "socialistický"), přispějeme k našemu vítězství nejvíc, jak coby laická veřejnost můžeme. Samozřejmě kdo může navíc pomáhat jako dobrovolník (v nemocnici, domově důchodců atd), pomůže ještě víc. To ale skutečně není úkol pro každého, neboť takový dobrovolník by sám neměl patřit do rizikové skupiny (věk, chronické nemoci atd) a musí umět to, co je v dané instituci potřeba (např. mít řidičský průkaz, být fyzicky silný atd). Toto je cesta k vítězství v této válce, namísto pomýleného patetického křiku nebo kontraproduktivní aktivity.

Konkrétní Klausovo „představy“ jak řešit epidemii jinak než navrhují epidemiologové jsou tak bizarní, že kdyby nebyl poslancem, lze se jim usmát, avšak takto jsou bohužel velkým varováním, jací lidé u nás vytvářejí zákony (rozuměj: závazná pravidla chování vymáhaná represivním aparátem státu). Chce-li „nahánět státní úředníky studenty a mládež“ do pečovatelských domů, jak to jde dohromady s proklamovanou „svobodou“ mladých lidí v parku, kteří se chudáci nemohou potkávat a žít „svůj způsob života“? Takže aby se někdo mohl líbat v parku, půjdou desítky jiných lidí na nucené práce do domovů pro seniory, jejichž klienti se nakazí od svých vnoučat, co se díky Klausovo selektivnímu přístupu ke svobodě museli s někým líbat v parku, a nemohli si to v zájmu ochrany zranitelných osob na pár měsíců odpustit? Svoboda tedy náleží jen tomu, jehož zájmy konvenují s Klausovo postoji?

Typický klausismus. Podobný jeho kádrové politice ve vlastní straně, kde údajně vybírá volební lídry kandidátek v některých krajích sám, stanovám navzdory. On je přece svobodný, tak co by nemohl. Stanovy? Protestovat je zbytečné, už bylo rozhodnuto, komu se to nelíbí, ať jde o dům dál, reaguje dle Deníku N ředitel sekretariátu a absolvent „klausovo“ gymnázia PORG Martin Černý na připomínky z krajů. Jiná situace, ale pořád stejná písnička o Klausovo výkladu rovnosti, spravedlnosti a hodnot. Není divu, když Klaus jinou ani neumí.