Fialova vláda totiž na poslední chvíli, víceméně pokoutně, aniž by se tím veřejnosti „pochlubila“, do tzv. konsolidačního balíčku protlačila několik návrhů na změny v zákoně o rozpočtovém určení daní, který mj. stanoví podíl územních samosprávných celků (obcí a krajů) na celkovém objemu vybraných daní.  Přičemž vláda se rozhodla pro léta 2024 a 2025 tento podíl výrazně snížit.

A zatímco v první verzi balíčku vláda navrhla snížit podíl obcí a krajů „pouze“ u finančních prostředků vybraných na dani z příjmu fyzických a právnických osob, v jeho finální podobě je tento výčet rozšířen ještě o snížení podílu samosprávných celků na vybrané dani z přidané hodnoty. Což je z hlediska daňových příjmů ta nejvyšší položka.

Rozpočtová a daňová loupež za bílého dne

Vláda chce konkrétně snížit podíl obcí na celkovém ročním výnosu daně z přidané hodnoty, daně z příjmu fyzických osob a daně z příjmu právnických osob pro rok 2024 ze stávajících 25,84 % na 24,92 % v roce 2024 a v roce 2025 dokonce až na 24,16 %! 

Tedy téměř o dva procentní body a v úhrnu bezmála o 7%. V absolutních číslech se celostátně jedná o jednotky miliard korun. V případě krajů pak jde o snížení ze současných 9,78 % na 9,76 % v roce 2024  a v roce 2025 na 9,45 %. Tedy o mínus v řádech stovek milionů korun.

Toto vládní chování představuje nepřijatelný zásah do ústavně garantovaného práva na výkon územní samosprávy, konkrétně do majetkového a finančního předpokladu výkonu tohoto práva - a také do legitimního očekávání příslušných orgánů (zastupitelstev a rad) obcí a krajů, které již sestavují, či spíše dokončují, své rozpočty na rok 2024. I do jejich dlouhodobějších finančních plánů a výhledu dle platného zákona o rozpočtovém určení daní, který chce nyní vláda výrazně změnit.