Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové,

jsme proti novele jako celku. Je nákladný, nesystémový a nemá smysl zřizovat další úřad, když každý rezort má příslušné odbory. Nesmíme také zapomínat na důležité, a to opačné právo - právo nepoužívat digitalizaci, ale normálně chodit na úřady. Mnoho lidí nechce jednat elektronicky, mít datovou schránku, bankovní identitu. Projednávání záměru i jeho legislativní podoba předložená...

Projednávání záměru i jeho legislativní podoba předložená Poslanecké sněmovně, jakož i související aspekty vyvolávají zásadní rizika pro zaměstnance, a to jak z hlediska samotného výkonu práce, tak i z hlediska jejich postavení a nároků. Dne 6. dubna 2022 schválila vláda usnesením číslo 289 realizaci projektu transformace, koordinace a řízení digitalizace, na jehož základě měly být navrhované změny realizovány. Do doby přijetí tohoto usnesení nebyla odborová organizace, natož zaměstnanci nijak informováni, že je tento záměr připravován, natož, že je navrženo usnesení vlády. Usnesení stanovilo jako termín zahájení činnosti Digitální agentury 1. ledna 2023, čímž byl vytvořen umělý tlak na rychlé přijetí předpokládaných změn, kterým bylo následně ze strany předkladatelů opakovaně argumentováno.

Po přijetí usnesení byly vytvořeny čtyři, později pět pracovních skupin Úřadem vlády coby předkladatelem navrhovaných změn. Do pracovních skupin byli přizváni zaměstnanci Ministerstva vnitra, kteří spolu se zaměstnanci dalších zainteresovaných subjektů, státních podniků - Národní agentura pro komunikační a informační technologie nebo Státní pokladna, Centrum sdílených služeb, jakož i dalších orgánů, například Ministerstva financí - upozorňovali na rizika spojená se záměrem a postupem jeho realizace.

Lze doplnit, že přítomné osoby zastupující předkladatele návrhu zákona se jevily nepřipravené, troufáme si říci nekompetentní, neboť teprve na jednáních těchto pracovních skupin překvapeně zjišťovali, co vše je vlastně nutné v souvislosti s transformací vyřešit, například majetkové aspekty včetně vztahů s dodavateli, ochranu utajovaných informací, kteří zaměstnanci jsou v pracovněprávním poměru a kteří ve služebním poměru, jaký je vůbec rozdíl mezi zákoníkem práce a zákonem o státní službě, přesun spisů atd.

Za dobrý příklad nekompetentnosti lze mimo jiné považovat průběh jednání předkladatelů se zástupci bezpečnostní komunity, kdy žádný ze zástupců předkladatele návrhu zákona nebyl vybaven příslušnou bezpečnostní prověrkou, a to i přesto, že na jednání měly být projednávány utajované informace. Ze strany předkladatelů docházelo k opakovaným změnám zařazení dotčených útvarů i agend, změnám v názvu Digitální agentura.

Ostatně samotný vznik Digitální agentury je v rozporu s výše zmíněným usnesením vlády číslo 289, které ve svých přílohách opakovaně předpokládá přesun dotčených útvarů do Úřadu vlády, nikoliv vznik nového úřadu.

Děkuji.