Dne 8. prosince 2020 uplyne 40 let od tragické smrti Johna Lennona, britského hudebníka a význačného mírového aktivisty. Muzeum paměti XX. století k tomuto výročí vydalo na počátku prosince 2020 knihu Lennonova zeď v Praze autorů Petra Blažka, Filipa Pospíšila a Romana Laube, která obsahuje studie, rozhovory, dokumenty a rozsáhlou obrazovou přílohu plnou dobových fotografií.

Několik dní po smrti Johna Lennona mu jeho fanoušci vytvořili prostý symbolický náhrobek na Velkopřevorském náměstí. Využili někdejší niku obecního vodovodu ve zdi Maltézské zahrady, v jejímž okolí se již v předchozích letech objevovaly verše a jiné nápisy. Na Lennonově zdi, jak se místu začalo na počátku osmdesátých let říkat, se postupně objevovaly nápisy a konala se zde ve výroční den Lennonovy smrti shromáždění, která od roku 1984 přerůstala v protirežimní demonstrace. Někteří účastníci těchto srazů patřili na konci osmdesátých let mezi spoluzakladatele dvou opozičních skupin: Nezávislého mírového sdružení – Iniciativy za demilitarizaci společnosti (NMS) a Mírového klubu Johna Lennona (MKJL).

„Vydání této knihy považuji za významný příspěvek k dokumentaci období konce totality. Zachycuje pozoruhodný přerod, kdy se ze vzpomínkového místa pro pár fanoušků stal velmi rychle symbol odporu proti režimu, o němž se dobře vědělo i v zahraničí. Já mám navíc na tuto dobu jako jeden ze zakládajících členů Nezávislého mírového sdružení velmi intenzivní vzpomínky, které dodnes nevybledly, a proto má pro mě tato knížka ještě další, osobní rozměr,“ říká předsedkyně správní rady Muzea paměti XX. století Hana Kordová Marvanová.

Muzeum paměti XX. století ve spolupráci s Muzeem Kampa u příležitosti letošního kulatého výročí úmrtí Johna Lennona připravilo také debatu autorů knihy o dějinách Lennonovy zdi, která se natáčela v prostorách Werichovy vily. „Lennonova zeď se před rokem 1989 stala významným fenoménem, ačkoliv již v roce 1982 byla překryta plakátovací plochou. Od poloviny osmdesátých let se podepisovaly petice s požadavky na zavedení náhradní civilní služby, odchod sovětských jednotek z Československa, propuštění politických vězňů či odstranění jaderných zbraní. Po roce 1989 odrážela její podoba také dobové spory o povahu společnosti. Toto místo se rovněž stalo významnou turistickou atrakcí, komerčním artiklem, a dokonce inspirací pro protestní hnutí na druhé straně zeměkoule,“ říká spoluautor knihy a člen správní rady Muzea paměti XX. století Petr Blažek.

Setkání ve Werichově vile uvedl předseda správní rady Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových Prahy Jiří Pospíšil. „Pro spoustu Pražanů a návštěvníků Prahy se právě Lennonova zeď na Kampě stala symbolem svobody a konce jedné epochy. Tahle připomínka jeho památky vždy odrážela dobové spory o minulost i budoucnost společnosti. A jsem si jistý, že tomu tak bude vždy. I proto jsem rád, že se Muzeu paměti XX. století společně s Muzeem Kampa podařilo uspořádat debatu ve Werichově vile, dostupnou online v den výročí smrti Johna Lennona, a připomenout si jejím prostřednictvím momenty, ve kterých právě tato památka sehrála významnou roli,“ dodává Jiří Pospíšil.

Záznam debaty bude možné zhlédnout na facebookovém profilu (ZDE) Muzea paměti XX. století a jeho kanálu YouTube (ZDE) dne 8. prosince 2020 od 20 hodin.