Ještě jednou dobré dopoledne, dámy a pánové, páni ministři.

Dovolil bych si u tohoto tisku, u novely zákona o rostlinolékařské péči upozornit na tristní stav dostupnosti přípravků na ochranu rostlin, a to hlavně vzhledem k tomu, že v každém členském státě Evropské unie jsou povoleny jiné účinné látky a vzájemné uznávání nefunguje mezi členskými státy tak, jak bychom si mohli myslet. Neustále je nám podsouváno, že existuje společný evropský trh. Ale skutečnost je jiná. Dochází k diskriminaci zemědělců a některé plodiny již prakticky není čím ošetřovat. I když systém integrované produkce má být v budoucnu podporován ve strategii Evropské unie, jak jsme to už viděli v návrhu strategického plánu o společné zemědělské politice, tak to zatím spíš vypadá, že to bude odklon od producentů než pro nové producenty. Proč tomu v současné době tak je, bych si dovolil zmínit pár krátkých vyjádření.

Registrace přípravků stojí nemalé finanční prostředky a držitel těchto povolení si rozmyslí, zda se mu na malém území České republiky vyplatí, či nikoli tyto prostředky do registrace dát, nebo zda se soustředí na větší státy s větší výměrou těch konkrétních plodin. A samozřejmě opět to odnášejí naši zemědělci, ale i konzumenti, jinými slovy zákazníci, kteří nakupují v obchodech. Zemědělec, pokud není registrovaný přípravek v České republice, použije jiný, méně účinný. A co nastane?

Pokud chce být alespoň trošku ekonomicky konkurenceschopný ostatním kolegům v zemědělství z okolních států, tak vzhledem k výnosu musí vjet do porostu vícekrát s méně účinnými látkami, s méně účinnými přípravky a samozřejmě s jinou látkou, ale tím víc utužuje půdu, která je potom více náchylná na erozi, spotřebovává více nafty a vlastně potažmo ničí více životní prostředí, o kterém stále mluvíme, že nám o něj jde. Proto se ptám, kde je ten efekt? To je ten efekt toho, že my tady budeme něco vymýšlet, ale na druhou stranu těch vstupů na pozemky děláme stále více a více.

Kde je ten efekt, když spotřebitel si potom koupí ovoce a zeleninu ze zahraničí, která je levnější, protože těch vstupů má samozřejmě méně, a místo toho si nekoupí produkci od našich farmářů, ale koupí si například z Polska či jiných států? Ovoce a zelenina, samozřejmě ne všechna, se sem veze v lepším případě z druhého koutu Evropské unie, v horším případě z jiného konce světa, a nikoho nezajímá zátěž na životní prostředí. Podotýkám, že samozřejmě mluvím o ovoci a zelenině, která může být pěstována vzhledem ke klimatickým podmínkám u nás v České republice. A je potřeba si uvědomit, že zemědělci v České republice nemají stejné podmínky jako mají ostatní v okolních státech. Myslím si, že je to špatně.

My jsme tuším 8. března řešili na podvýboru pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství problematiku květopasu jabloňového. Přišel s tím jeden náš kolega, který má ovocné sady. Byl tam přizván Svaz ovocnářů, byl tam přizván Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, byl tam přizván Zdravotní ústav.