Předseda vlády České republiky Andrej Babiš jednal v pondělí 30. září 2019 s finským premiérem Anttim Rinnem. Mezi hlavní témata jednání v Hrzánském paláci patřil například aktuální stav a další postup v přípravě víceletého finančního rámce na období 2021-2027, ochrana klimatu, migrace či brexit.

Finsko v tomto pololetí předsedá Radě EU, proto premiéři jednali například o plánech do konce roku. Tématem bylo také nadcházející jednání Evropské rady. „Jsme velice rádi, že nás premiér navštívil. Měli jsme možnost probrat aktuální evropské otázky. Na Evropské radě budeme řešit především brexit, ale čeká nás důležitá debata ohledně víceletého finančního rámce,“ uvedl na tiskové konferenci český premiér.

Předsedové vlád hovořili o víceletém finančním rámci na období 2021–2027. Jeho vyjednávání je nyní v klíčové fázi, a představuje tak jednu z výzev, která před finským předsednictvím stojí. „K tomuto tématu jsme absolvovali spoustu jednání. Budoucí rozpočet Evropské unie musí být vyvážený a měl by odrážet zájmy jednotlivých členských států. Pro nás jde především o investice. Pokračujeme v přípravě Národního investičního plánu,“ dodal premiér Babiš.

Dalším tématem, kterému se premiéři věnovali, byla ochrana klimatu, zejména v souvislosti s obchodní politikou EU. „Pana premiéra jsem informoval, že Česká republika plní závazky Pařížské dohody a bylo by dobré vidět, jak je plní všechny členské země Evropské unie. Bojujeme za snížení emisí, ale musíme při tom myslet i na naše hospodářství. Důležité je, jak může Evropa působit na třetí země, které emise nesnižují. Shodli jsme se na tom, že jaderná energie je u nás i ve Finsku nejperspektivnější,“ okomentoval premiér.

V neposlední řadě diskutovali také o brexitu. „Pan premiér, jako premiér předsednické země intenzivně vyjednává. Myslím, že se dá najít řešení technického charakteru na tzv. pojistku, tedy řešilo by ty aspekty, které pojistka pokrývá dnes. Doufáme, že se nám to podaří vyřešit bez prodloužení, ale situace ve Velké Británii je nepřehledná,“ uvedl předseda vlády po jednání.

Tématem jednání byla také problematika právního státu. Předseda vlády uvedl, že by se o tématu mělo debatovat obecně z hlediska Evropy. Řešilo se i dokončování vnitřního trhu. „Dlouhodobě poukazujeme, že je tam obrovský potenciál, až 1,7 % HDP, což je až 230 miliard euro. Stále kritizujeme překážky pro naše firmy, živnostníky a občany, kteří působí v jiných členských zemích“, řekl Andrej Babiš.

Finsko převzalo 1. července 2019 předsednictví Rady EU. Priority finského předsednictví vycházejí z osmnáctiměsíčního pracovního programu tzv. troj-předsednictví Rady EU, které v období leden 2019 až červen 2020 tvoří Rumunsko, Finsko a Chorvatsko, a dále z programu samotného finského předsednictví. Finsko bude prvním předsednictvím, které do činnosti Rady začlení nové priority strategické agendy na období 2019–2024.