Vážení spoluobčané, dnes se na vás obracím jednak pozdě, a jednak po jednání vlády. Protože situace je velice vážná. Chci vás informovat, jak to skutečně vypadá. I když to ze zasněžených hor a lesů nemusí na první pohled tak vypadat, na jednotkách intenzivní péče napříč republikou je situace kritická. Pokud by skončil nouzový stav a došlo k rozvolnění, stala by se nezvladatelnou. Proto chci poděkovat našim hejtmanům, že byli konstruktivní. Že nám vyhověli vlastně tak, jak jsme o to žádali Sněmovnu, a že požádali vládu o nouzový stav a dali nám 14 dní čas na jednání s opozicí. Moc děkujeme. My samozřejmě Sněmovnu budeme informovat, ten čas maximálně využijeme, se všemi, kdo chtějí jednat, skutečně jednat, ne to jenom předstírat.

Teď samozřejmě není čas na obviňování, teď není čas na předvolební kampaň. Teď opravdu nezáleží na volebních preferencích, ale na životech. Stojíme před touto situací, a musíme ji společně vyřešit. My všichni – vláda, hejtmani, opozice i občané České republiky. S naprostou vážností vám ale říkám, i když se to někomu nelíbí, že v dohledné době nemůžeme rozvolňovat. Ne proto, že by nám to dělalo radost nebo že bychom si to nepřáli. Právě naopak. Ale proto, že naše zkušenosti jasně ukázaly, co rozvolnění v průběhu času způsobí. Masivní nárůsty. Je to jako s lichvářskou půjčkou, krátkodobě je efekt pozitivní, dlouhodobě vás semele. Tyhle úroky se nepočítají v korunách, ale v lidských životech. Naší zemí se bleskově šíří vysoce nakažlivá britská mutace covidu, a je zřejmě jenom otázkou času, kdy dorazí i ty agresivnější. Jihoafrická mutace je v Rakousku, v Portugalsku zdravotnictví kolabuje pod brazilskou mutací. Zvlášť brazilská mutace je velká neznámá, a podle všeho proti ní nefungují protilátky. Můžete se nakazit ve velmi krátké době, a to opakovaně. Otevřít za této situace dveře dokořán tomuto viru by bylo naprosté šílenství.

Chápu, že toho máte všichni plné zuby a jste unavení. Všichni chceme žít normálně. Můžeme se bavit, a budeme se bavit s opozicí o některých rozumných úpravách opatření, kde to trochu půjde. Rozvolnění by v této situaci ale přineslo obrovské zvýšení kontaktů a další nekontrolovatelné šíření nákazy. Otevřely by se bazény, fit centra, wellness centra, služby a všechny obchody. Na nějaký návrat dětí do škol, který chceme všichni od 1. března, bychom na dlouhé měsíce mohli zapomenout. Co by se stalo v nemocnicích, už snad všichni víte.

Chci dodat, že naše dosavadní opatření se skoro vůbec neliší od opatření, která zavedlo Rakousko nebo Německo. V mnoha ohledech byla naše opatření méně restriktivní než v okolních zemích. V Německu se rovněž nesmí lyžovat, zavřené jsou obchody, restaurace a služby. Zákaz vycházení je stejný jako u nás, a v některých spolkových zemích lidé nesmějí cestovat dále než 15 km od domova. Rakušané sice začínají pomalu rozvolňovat některá opatření, ale až po několika měsících nouzového stavu a uzavření. Zákaz vycházení byl u nich ještě přísnější než v Německu.

Vláda může nařizovat všechna možná opatření, a doufejme, že nás tentokrát opozice podpoří, ale ve finále je to na lidech, na občanech. Někdy mě mrzí, že je naší vládě vytýkáno, že krizi špatně řídíme. Ale uvědomme si prosím, že je to opravdu krize, kterou naše země ještě nezažila. Krize, která se nedá řídit jinak než v rámci platných zákonů. Není v našich silách donutit každého občana dodržovat opatření. Jistě víte, že více než 40 procent lidé opatření nedodržuje, ať už je to z různých důvodů – ze strachu, z nezájmu, lhostejnosti nebo ze sobeckosti. Téměř polovina chodí i s příznaky covidu mezi lidi a do práce. To je strašně nezodpovědné ke všem ostatním, protože to škodí nám všem a jen to prodlužuje dobu, po kterou bude život nás všech omezený.

Vidíme to ostatně každý den na číslech nově nakažených. Naše vláda samozřejmě může nařizovat všechna možná opatření, jejich dodržování je ale vždy na každém z nás. Z podstaty věci nemůže být vláda zodpovědná za chování každého jednoho občana. My ani nechceme toto chování a dodržování opatření vynucovat nějakým násilím. Nežijeme přeci v totalitě, ale v demokracii. A ta kromě osobní svobody stojí i na kolektivní zodpovědnosti náš všech. Proto vás o ní žádám a prosím, každého z vás, z celého srdce.

Chci poděkovat vám všem, kteří dlouhé měsíce opravdu dodržujete pravidlo ruce, roušky, rozestupy. Díky moc vám všem, kteří, pokud máte být v karanténě, tak v ní jste. Díky všem, kdo nosíte roušku nebo respirátor tak, jak se má, a ne pod nosem. Všechno se počítá, ano. I my máme ve vládě velké rezervy, třeba v komunikaci nebo v práci na zdravotnictví a v hygienách. Ty ale jedou na krev už poslední rok, hygienici a úředníci dělají co mohou. A je logické, že i oni jsou vyčerpaní po roce intenzivní práce.

Na závěr chci říct, že pevně věřím, že se touhle hrůznou pandemií covidu brzy vypořádáme. Hlavně díky očkování, které je světlem na konci tohohle neskutečně dlouhého tunelu. Mám samozřejmě velkou radost z toho, že ubývá těch, kteří se nechtějí očkovat, protože vakcínám nedůvěřují nebo proto, že mají z očkováním nějaký jiný principiální problém. My ale bojujeme za vakcíny, a samozřejmě to množství z Evropské komise na první kvartál není dostatečné, ve druhém kvartálu toho bude podstatně více. My se připravujeme na to, abychom kapacitu očkovacích míst dostali alespoň každodenně na úroveň 100 tisíc očkovaných.

Teď to shrnu. Naše vláda vyhověla žádosti hejtmanů a vyhlásí od pondělí na základě nových skutečností nouzový stav. Pevně věřím, že tuto situaci bude akceptovat i Sněmovna. Jsem přesvědčen, že společně s hejtmany to zvládneme. A společně s každým, kdo nám bude chtít skutečně pomoci. Reálně pomoci, ne jenom o tom mluvit, a potom v reálu dělat něco jiného. Se všemi, kteří se chtějí skutečně konstruktivně domluvit. Jsme všichni na jedné lodi.

Moc si vážím lidí, kteří jsou schopni si sednout a odvést kus práce. Každého, kdo si řekne o úkol a splní ho, nebo si o něj ani nemusí říkat a ví, co má dělat. Stejně, jako to teď udělali hejtmani. Proto vás chci ubezpečit, že se nemusíte bát, že skutečně uděláme všechno pro to, a že se o vás postaráme. Naše vláda pro vás udělá maximum. Teď se ale musíme všichni semknout.