Politika soudržnosti je klíčový investiční nástroj Evropské unie. Shodli se na tom představitelé šestnácti zemí sdružených v uskupení Přátelé koheze, kteří se zúčastnili v úterý 5. listopadu 2019 summitu na Pražském hradě.

Zástupci zemí skupiny Přátel koheze, kteří na pozvání českého premiéra Andreje Babiše přijeli do Prahy na společné jednání nad návrhem víceletého finančního rámce Evropské unie na roky 2021 až 2027, přijali společnou deklaraci (její kompletní znění naleznete na stránkách Úřadu vlády ZDE), v níž deklarují jednotný názor na návrh nového rozpočtu EU na další sedmileté období. Ze sedmnácti států účastnících se summitu se nepřipojila k deklaraci pouze Itálie, která je čistým plátcem do evropského rozpočtu a není formálním členem skupiny Přátel koheze. „Je to jasná zpráva pro ostatní členské země a pro Evropskou komisi,“ prohlásil český premiér Andrej Babiš.

V přijatém prohlášení se zúčastněné země shodly, že politika soudržnosti představuje klíčový investiční nástroj EU, který významně a viditelně přispěl ke skutečné konvergenci regionů a členských států v rámci EU a k fungování vnitřního trhu. Aby mohla i nadále pomáhat slabším členským zemím EU dohánět silnější ekonomiky, ale aby přispěla i k řešení nových výzev, jakými jsou změna klimatu, průmyslová transformace či stárnutí populace, je nutné v rámci celkového rozpočtu EU zachovat dosavadní objem financování kohezní politiky z let 2014–2020.

„Pro naše občany je to klíčový investiční nástroj Evropské unie, který významně přispívá k proměně regionu. I pro Českou republiku je to nejdůležitější – jsou to peníze na výstavbu dálnic, na výstavbu škol, mateřských škol, do zdravotnictví a dalších, které skutečně potřebujeme a kde z hlediska investic máme velký dluh,“ uvedl premiér Babiš.

Nezbytným předpokladem pro zajištění plynulého, účinného a efektivního provádění politiky soudržnosti je přitom flexibilita ve fázi programování a implementace. Členské země uskupení Přátelé koheze proto zdůrazňují nezbytnost dát jednotlivým členským zemím přiměřeně volnou ruku, aby společné evropské peníze mohly čerpat na projekty, které skutečně potřebují s ohledem na konkrétní hospodářské podmínky v daném členském státě či regionu.

Jednání na Pražském hradě se zúčastnili premiéři či zástupci vlád České republiky, Bulharska, Kypru, Chorvatska, Estonska, Řecka, Maďarska, Itálie, Lotyšska, Litvy, Malty, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovenska, Slovinska a Španělska. Evropskou komisi, která předložila současný návrh nového víceletého finančního rámce, zastupoval komisař pro rozpočet a lidské zdroje Günther Oettinger.

„Návrh komise na kohezi, na investice, je v porovnání se stávajícím obdobím o 37 miliard eur nižší. Jsem přesvědčen, že v rozpočtu najdeme podstatně více peněz, které by mohly být použity lépe,“ poznamenal předseda vlády a konkrétně zmínil například rozpočtové rabaty, což jsou slevy z odvodů do společného rozpočtu, které byly zavedeny v roce 1984 z popudu tehdejší britské premiérky Margaret Thatcherové. Současný brexit je podle mínění kohezních zemí příležitostí tuto praxi ukončit. „Rabaty za minulý rok pro pět zemí činily téměř devět miliard eur a pro příští období to má být 14,5 miliardy eur. Je to věc, která nemá smysl a která zakládá nerovnost mezi členskými státy,“ upozornil Andrej Babiš.

Jednání skupiny Přátelé koheze orámovaly schůzky premiérů zemí Visegrádské čtyřky, jíž v současnosti Česká republika předsedá. Hlavním tématem jednání předsedů vlád České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska byla rovněž politika soudržnosti, ale politici se věnovali i problematice ochrany klimatu, rozšiřování EU a dalším evropským tématům.