Čau lidi, zítra je mi 65 let. Šel jsem se kouknout do zrcadla, jak vypadám. No, kecám, donutili mě kolegové. Kvůli fotce tady na sebe civím. Jinak bych to nedělal. No ale když už tak koukám, tak je to celkem horor. Od vstupu do politiky to jde se mnou jde dolů vodou.

A hned vám chci a musím říct, že se zítra stane ještě jedna věc. Rozhodnutí státního zástupce, jestli pošle "kauzu Čapí hnízdo" k soudu. Směšné, v naší zemi se rozkradlo od revoluce tisíce miliard, ale tradiční demokratické strany, které u toho byly, a novináři s nimi spojení, udělali z Čapího hnízda, kde se neukradla ani koruna, účelovou a zřejmě nejkomentovanější kauzu nejen české politiky, ale snad vůbec, možná nejvíc v novodobé historii naší země od roku 1993.

Ještě jednou, snad už potisící pětisté, fakta.

Dotaci získala firma Čapí hnízdo před 10 lety a s mým působením v politice nemá nic společného.
Přidělení dotace, na rozdíl od jiných, neprovázela žádná korupce.
Splnění podmínek dotace bylo kontrolováno státem a samosprávou 9x bez jakýchkoliv zjištění o jakékoliv chybě.
Cíl téhle kauzy je zničit mě a moji rodinu a donutit mě odejít z politiky.
Kdyby se moje bývalá firma soudila se státem, rozhodovalo by Ministerstvo financí, proto dotaci vrátila.
Navíc, abych ukázal, že je to nesmysl, jsem dal z vlastních peněz na charitu 50 milionů.
Brusel peníze poslal, proto mají daňoví poplatníci z této vyfabrikované, účelové kauzy prospěch 48,5 milionu korun.
Farma zaměstnává 86 lidí a zaplatí ročně na mzdách a sociálních a zdravotních odvodech 45 milionů korun.
Nikdy nebyla v zisku a slouží veřejnosti. Radost z ní mají hlavně děti.

Policie případ uzavřela, dala státnímu zástupci a ten by měl zřejmě zítra zveřejnit, jak rozhodl.

Mně to přijde naprosto neuvěřitelné, protože je jasné, že se žádný podvod nestal, neporušil jsem žádný zákon. Neexistuje žádný důkaz, ani nemůže. A obviněna je se mnou i moje rodina. Je to absurdní a odporné. Jasně, chtějí zničit mne. Ale proč moji rodinu?

Proto bych vás poprosil, držte mně, mojí paní a rodině palce. Myslím, že si možná ani neumíte představit, jak je to pro nás náročné. Téměř 4 roky mediální štvanice.

Nic. Pojďme si říct, co se mi s kolegy podařilo tenhle týden odmakat. Ještě chci upozornit, že tohle hlášení obsahuje novinku, speciální Pirátskou tipovačku. Co to je? No to uvidíte. Jedem!

A začnu ŽIVNOSTENSKÝM BALÍČKEM. Protože my Češi jsme podnikavý národ. V přepočtu na hlavu máme nejvíc živnostníků v celé Evropě!

Máme tady 1,011 milionu aktivních osob samostatně výdělečně činných! A jim všem představili naši vícepremiéři Karel Havlíček a Alena Schillerová balík vylepšení. Určitě koukněte na jejich tiskovku. Za chvilku dám odkaz na Facebook a k tomu graf, jak roste počet živnostníků. Uvidíte, že nejmíň jich bylo v roce 2014, když jsme začínali. Od té doby stoupá a to i po zavedení EET.

A všechny informace a dokumenty pro podnikatele dáváme přehledně na jedno místo na web BusinessInfo a postupně tam budou všechny povinné formuláře interaktivní.

Cíl je jasný. Usnadnit život všem malým a středním podnikatelům. Minulé vlády na živnostníky naložily 2200 povinností. My tohle neskutečné číslo postupně seřezáváme, jsme teď na počtu 1300, ale snad chápete, že to fakt nejde vyřešit za rok. Živnostníky prostě politici v téhle zemi příliš dlouho ignorovali. Samozřejmě včetně těch, kteří se chlubili, jak jsou pravicoví. Všichni společně, jako by chtěli udusit českou podnikavost. Tu schopnost, o které píšu ve své knížce, a kterou máme geneticky danou. Vynale´zavost, kreativitu a neobycˇejnou zrucˇnost. A českou houževnatost.

Tím neříkám, že my jsme bezchybní a všechno se nám napoprvé daří. Ani náhodou. Taky netvrdím, že se nám povede uspokojit komplet všech milion živnostníků. Ale už z toho, že jsem ministrem průmyslu a obchodu jmenoval Karla Havlíčka, předsedu Asociace malých a středních podniků a živnostníků, si můžete vyvodit, jak důležití živnostníci pro naši vládu jsou. Karel se jim věnuje celý profesní život, sešel se s víc než 60 profesními sdruženími, každý týden jezdí po republice, jedná, potkává se s živnostníky. Jede! Prostě to REÁLNĚ řeší, žádné politologické fráze ani poučování po Facebooku. Na tom ať si dál staví kariéru někteří politici opozice. Ideálně ti, kteří nikdy nepodnikali.

My víme, že živnostníky zajímá, co pro ně děláme prakticky. Takže jim Karel Havlíček a Alena Schillerová představili náš balík základních deseti zlepšení. Můžete si ho hezky přehledně pročíst v odkazu, který dávám za chvíli na Facebook.

Daně budou nižší a jednodušší. Už několikrát jsem vám psal o jednotném paušálu pro živnostníky s ročním obratem do milionu. Konec papírovaček a výdajů za účetní.

Myslím, že už teď jsme spoustě živnostníků udělali radost, když se nám podařilo prosadit zvýšení limitu pro výpočet výdajového paušálu z 1 na 2 miliony.

Podnikatele podpoříme i tím, že snížíme DPH na řemeslné, odborné i stravovací služby. Tomu jsem taky věnoval hned několik hlášení.

A všem daňovým subjektům, nejen živnostníkům zjednodušíme komunikaci se státem díky on-line finančáku pod názvem Moje daně. Je přehledný, snadno ovladatelný a spouštíme ho příští rok.

Skoncujeme se spoustou daňových výjimek. Jsou nesystémové, vnáší chaos, i sami podnikatelé se v nich špatně orientují. Proto si je projdeme jednu po druhé, některé zrušíme, jiné sloučíme a budeme v budoucnu bránit, aby vznikaly další.

A teď motorky. MotoGP. Nejstarší motocyklový závod na světě se dodnes jezdí v Brně a jsme na něj pyšní. Kdo z mladší generace nečetl knížku Šťastný František od naprosté legendy Františka Šťastného, tak to hned běžte dohnat. Skvěle napsaná, člověk má pocit, že za těmi řidítky Jawy přímo sedí. I po desítkách let z ní kape adrenalin. Dneska hájí naše barvy Karel Abraham, Jakub Kornfeil a Filip Salač.

I přes tuhle skvělou tradici ale hrozilo, že by se MotoGP příští rok vůbec nemuselo konat. I když je dotované z veřejných peněz, je ve ztrátě. A tak naše Klára Dostálová vyjednala se zahraničním pořadatelem Dorna Sports, aby na okruhu mohly mít reklamy i české firmy a tyhle peníze navíc se použijí na dofinancování akce. Mimochodem, letos na ni šlo z veřejných peněz přes 100 milionů korun. Pokud na tom bude shoda ve vládě, podpoří Ministerstvo pro místní rozvoj příští rok MotoGP 55 miliony a zbytek pořadatel vytěží z reklam. Je to skvělá příležitost i pro české firmy, protože každý rok přijedou na mistrovství do Brna desítky tisíc zahraničních hostů a v televizi ho sledují stovky milionů diváků.

Asi jste si všimli, že jsem tady na Facebooku už mockrát upozornil na PROBLÉM EXEKUCÍ. Hlavně na to, že spousta z nich je proti lidem vedená neoprávněně. Vydržte, hned vysvětlím. Mám pro vás bombu. A hlavně pro zaměstnance České pošty!

Už za ministra Jana Kněžínka jsme rozeslali dopis soudům, aby identifikovali exekuce vedené na základě neplatných rozhodčích doložek a ty AUTOMATICKY zastavovaly. Paní ministryně Marie Benešová dokonce identifikovala 133 tisíc potenciálně neplatných exekucí a jejich seznam poslala soudům. Já jsem poslal dopis všem důležitým veřejným zaměstnavatelům, jako jsou ministerstva, Česká pošta, České dráhy, Armáda ČR nebo třeba Policejní prezidium. Požádal jsem je, aby zkontrolovali všechny svoje zaměstnance, kterým kvůli exekuci sráží část mzdy. A tam, kde zjistí, že exekuce je neplatná, aby nastartovali u příslušného exekutora nebo soudu proces zastavení exekuce.

Lidi potřebují pomoct, protože zorientovat se v tom je hrozně složité. Vemte si, že samotným soudcům to trvá 7 let a stejně je musíme popohánět.

A pozor. Přišla odpověď od ředitele České pošty Romana Knapa. Napsal mi, že v následujících dnech pošle všem 1650 zaměstnancům, kteří jsou zatížení exekucí, dopis s informacemi, jak neplatnou exekuci rozpoznat a zastavit. A stejné informace budou dostávat i nově nastupující zaměstnanci. Každý, u koho soud skutečně zjistí, že je na něj exekuce vedená neplatně, má hned předat rozhodnutí na personální a přestanou mu srážet mzdu. Česká pošta se taky zavazuje, že bude šířit finanční gramotnost mezi svými zaměstnanci.

Předpokládám, že podobně zareagují i další veřejní zaměstnavatelé. I kdyby tahle naše iniciativa pomohla jen několika stovkám zaměstnanců, tak stála za to. Já, moji kolegové a hlavně Patrik Nacher bojujeme proti nespravedlnostem spojenými s exekucemi na několika frontách zároveň. Jedem dál, sledujte nás. Dopis pana ředitele Knapa dávám za chvíli sem na Facebook.

Národní sportovní agentura. Jejím předsedou jsme tenhle týden jmenovali Milana Hniličku. Kdo jiný by to měl být, než člověk, který za sport bojuje a nakonec protlačil novelu zákona sněmovnou? Agentura postupně přebere sport od Ministerstva školství a od roku 2021 začne rozdělovat peníze. Je vidět, že Milan to bere s pokorou. Ví, že je to příležitost, jak sport uchopit systémově a znovu ho postavit na nohy. Vytvořili jsme národní agenturu nejen proto, že chceme mít skvělé reprezentanty, ale hlavně, aby u nás vyrůstali zdraví a aktivní lidi.

Kamiony. Štvou strašně moc lidí. Teď jsem třeba jel z Primy do Průhonic a je to úplná katastrofa. Kamiony musí v neděli zmizet. Zaplňují naše dálnice, silnice i centra obcí. Proto jsem svolal na poradu ministra dopravy Vladimíra Kremlíka, ministra vnitra Jana Hamáčka a policejního prezidenta Jana Švejdara a byl tam šéf ŘSD Radek Mátl. Dohodli jsme se, že změníme zákon, který prodlouží nedělní zákaz jízdy kamionů od půlnoci až do desáté večer. S tím ale, že ČEŠTÍ řidiči budou moct dojet do cíle vykládky nebo do svého bydliště. A myslím, že by to tak mělo být i o svátcích.

Dál policie vytipuje úseky na dálnicích, kde bude celoroční zákaz předjíždění kamionů. Přibudou odpočívadla pro náklaďáky, které zabírají lidem parkoviště. Do roku 2033 na to Ministerstvo dopravy dá zhruba 7 miliard. A taky přibudou policisti na dálničním oddělení. Do roku 2025 jich bude o 750 víc.

Taky si posvítíme na zahraniční řidiče, kteří neplatí v Česku pokuty. Nejen řidiče náklaďáků, ale i osobních aut. Propojíme celní a policejní databáze, a policisti tak budou hnedka vědět, jestli ten, koho právě kontrolují, nedluží našemu státu na pokutách. Pokud ano, a dluh na místě nezaplatí, budou mít policajti pravomoc zabavit mu registrační značku do doby, než to uhradí.

Rychlovlaky. A teď se bavíme o trati mezi Prahou, Brnem a Ostravou. Mám velkou radost, že vám můžu nahlásit další pokrok. Už jsou podepsané smlouvy na provedení geodetických zaměření úseků Prosenice – Ostrava-Svinov a Modřice – Šakvice. Celkem vzniknou geodetické podklady pro stavbu 100 kilometrů tratí.

Okamžitě, jak to bylo podepsané, vyjeli do terénu geodeti. Do konce roku bude zmapovaná celá délka jihomoravského úseku. Vím, že to zní jako fakt hrozná technikálie, ale tím, že zapracujeme geodetické zaměření v předstihu, než budeme žádat o povolení stavět, zkrátíme celý proces o 5 let. To je moře ušetřeného času. První úsek by se měl začít stavět v roce 2025.

Varšava! Tenhle týden jsme tam odletěli s našimi ministry na už šesté česko-polské mezivládní konzultace. A bylo to pěkně nabité.

O Polsku se mluví jako o zemi, z které si máme brát příklad, pokud jde o dálnice. Asi se máme co učit. Řekli nám, že právě teď staví 1000 kilometrů dálnic. Máme s Poláky společné pracovní skupiny, které budou řešit rozšíření dopravní sítě napříč našimi hranicemi. Bavili jsme se i o vodní dopravě. Podpoříme splavnění Odry a její zařazení do transevropské dopravní sítě.

Trošku ostřejší byla debata na téma životní prostředí. Nějaké polské soukromé firmy navezly před několika měsíci do Česka nelegální odpad, tak jsme polskou stranu požádali, aby to vyřešila. Výsledek pozitivní. Z Bohumína je slíbili odvézt do 3 až 4 měsíců. Ve Frýdku-Místku, kde už radnice nechala ty jejich odpadky zlikvidovat, se budou podílet finančně.

Taky jsme mluvili o dolu Turów, který bere lidem na Frýdecku a Hrádecku podzemní vodu. Zavázali se, že budou maximálně spolupracovat a nabídli zapojit české firmy do měření hluku z dolu a zprostředkují všechny odborné podklady řešení na ochranu podzemních vod na české straně. Každopádně nás čekají ještě tvrdá a odborná jednání.

Poláci se taky chtějí zúčastnit konference k uhlíkové neutralitě, kterou pořádáme s ministrem Brabcem 17. září. Tady se zase mají co učit oni od nás. Máme už schválenou Politiku ochrany klimatu, která počítá se snížením emisí CO2 do roku 2050 minimálně o 80 %. Podle nejnovějších studií pochází polovina nečistot v našem ovzduší ze zahraničí. A hlavně v Moravskoslezském kraji je kvalita ovzduší závislá na situaci v polském pohraničí. Naštěstí se Polsko inspirovalo našimi kotlíkovými dotacemi a Novou zelenou úsporám a svoji vlastní verzi spustili loni.

Měli si co říct i naši ministři průmyslu a obchodu. Karel Havlíček vyjednal u Poláků podporu rozšiřování Dukovan. Jedná o tom totiž se všemi okolními státy. Všechny naše sousedy respektujeme, ale taky jim vysvětlujeme, že z našeho plánu jádro rozšiřovat prostě neustoupíme. U Poláků máme podporu, dokonce jim budeme pomáhat s rozvojem jejich vlastní jaderné energetiky. Tím myslím technologicky, legislativně i politicky na úrovni EU. Polsko se připravuje na velké investice do jaderných reaktorů. U nás zase padlo důležité rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, které za sebe vydalo kladné stanovisko k rozšíření Dukovan.

Polsko nás taky podpoří v žádosti o Centrum excelence pro umělou inteligenci. Takové budou v Evropě asi jen 4. A taky jednal Karel Havlíček o koordinaci s Polskem v útlumu těžby uhlí. Super!

Ve Varšavě si samozřejmě spolu sedli i ministři pro místní rozvoj. Klára Dostálová a Jerzy Kwieciński mluvili hlavně o tom, jak nejlíp společně postupovat při hájení našich zájmů v novém programovém období EU 2021–2027. Je to pořád ta samá věc, o které vám píšu průběžně. Když chceme rozvíjet naši zemi a jednotlivé regiony efektivně z peněz Evropské unie, musíme mít větší svobodu rozhodovat, kam a na co přesně půjdou. Klára se s Jerzem Kwiecińskim dohodla, že společně budou požadovat víc peněz na pokračování přeshraničních programů, ten česko-polský si vede skvěle. Taky jsme polským kolegům ukázali naše pokroky se stavebním zákonem. Bylo vidět, že je to dost zaujalo.

Ve Varšavě bylo důležité setkání našich ministrů obrany. Lubomír Metnar a Mariusz Blaszczak podepsali mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti vojenského letectví. Prohlubuje spolupráci v rámci NATO, umožňuje přeshraniční lety stíhaček a rozšiřuje možnosti spolupráce při výcviku. Čeští a polští vojáci mají vynikající vztahy. Společně cvičíme, přispíváme do Battlegroup EU, budujeme logistické centrum V4. Naši ministři obrany taky ve Varšavě mluvili o tom, že by Poláci mohli podpořit náš projekt elektronického boje.

Ministry jsem tenhle týden vzal i na výjezd do Karlovarského kraje. Určitě jste viděli fotky, dával jsem jich spoustu. Tomuhle kraji jsme se rozhodli věnovat speciální péči. Ministerstvo pro místní rozvoj ho spolu s Ústeckým a Moravskoslezským zařadilo do programu RE:START. Z něj minulý rok Karlovarští vyčerpali 290 milionů korun. K tomu mají otevřené dotační programy od ministerstva za 2,7 miliardy. V rámci Integrovaného regionálního operačního programu už bylo podpořených 254 projektů za víc než 2,5 miliardy. Třeba komunitní centrum v obci Lomnice, kam jsme poslali 17 milionů nebo sociální byty ve městě Rotava, na které jsme přispěli 4,6 miliony. Chtěli jsme se na ně osobně podívat, a tak jsme nasedli do busu a jeli.

No jeli… u obce Krupá jsme čekali 40 minut. Podle hejtmanky Karlovarského kraje Jany Mračkové Vildumetzové se tenhle úsek opravuje už víc než 5 týdnů. Na cestě zpátky bychom se zasekli znovu, ale to už jsme museli projet na majáky, protože jsem spěchal do práce. V opačném směru řidiči čekali minimálně hodinu. Nikdo tam přitom nepracoval. A to bylo teprv 18 hodin. Vůbec se nedivím naštvaným řidičům. Naštvaná je samozřejmě i hejtmanka, schválně koukněte, co k tomu dala na Facebook.

Hned jsem se ptal, kdo na tom dělá. Prý společnost Silnice Group. A ti tvrdí Ředitelství silnic a dálnic, že bude hotovo 28. září. No to jsem zvědavý. Nový šéf ŘSD by měl udělat opatření, aby se délka opravy maximálně zkrátila. A věnovat té opravě mimořádnou pozornost. Ministr dopravy by si to měl pohlídat.

O tom, jak to občas funguje na ŘSD vypovídá i to, že za rok začnou se stavbou dálničního úseku Krupá. To znamená, že po silnici, kde jsou teď kvůli opravám hodinové fronty, se už nebude tak intenzivně jezdit. Samozřejmě všichni budou radši využívat dálnici. Nemohlo teda ŘSD s tou opravou dva roky vydržet, než bude dálnice hotová? Případně udělat jen nejnutnější zásahy?

V Karlovarském kraji má posledních 24 kilometrů, kde je potřeba dostavět dálnici D6, 600 majitelů. ŘSD si dalo plán, že to bude vykupovat 2 roky, tak to ani náhodou. Musí to zkrátit, doufám, že o rok. A naše hejtmanka se nabídla, že s tím pomůže. Nejdůležitější roli budou hrát starostové. Přece se nemůže stavba dálnice tak dlouho vléct. Nejnověji uváděné datum dokončení je rok 2026. Cože? Vždyť naposledy ŘSD slibovalo 2025, tak prosím pojďme ty termíny zkracovat, ne prodlužovat!

Karlovy Vary jsou nejhůř dostupné krajské město v Česku, a přitom tam mají naprosté unikáty. Císařské lázně, kterým jsem v roce 2016 slíbil peníze na rekonstrukci a tento rok po splnění podmínek dostaly od státu 250 milionů, k tomu 200 milionů od kraje a 100 milionů od města. Hejtmanka Vildumetzová slíbila, že budou zprovozněné v roce 2023, tak se těšte na další krásnou obnovenou památku. Pak tady máme Hotel Thermal, o kterém vám za chvilku napíšu. A samozřejmě každý rok jezdí tisíce lidí na Mezinárodní filmový festival. Pokud chceme dostat zahraniční turisty i jinam než do Krumlova, Prahy nebo Telče, potřebujeme mít prostě hotovou dálniční síť.

Celková délka dálnice D6 je 177 kilometrů, z toho 90 je v provozu, 15 ve výstavbě a 72 v přípravě. Na Karlovarsku je teď rozestavěných 14,6 kilometru ve 3 úsecích, z toho 2 navazují na současný konec dálnice u Nového Strašecí. Ty se otevřou v prosinci příštího roku. Obchvat Lubence dlouhý 5 kilometrů, který naváže na už zprovozněný čtyřkilometrový úsek Lubenec - Bošov, otevřeme v polovině roku 2021. Ve stejném roce spustíme stavbu posledních třech úseků D6 ve Středočeském kraji a rok nato zbývající úsek v Ústeckém kraji.

Jasně, spousta lidí je frustrovaná, že jdou práce pomalu. Ale platí to, co vám pořád vysvětluju. Minulé vlády prostě ty stavby nejenže nezahájily, ale ani nepřipravily, takže makáme od nuly. Dokonce v případě D6 u Karlových Varů navrhlo Ministerstvo dopravy za úřadování Víta Bárty, aby byla užší a mohlo se na ní jezdit jen 110 kilometrů za hodinu. Chtěli tím ušetřit. Akorát by tím ale naštvali lidi. My tohle staré nesmyslné “řešení” přehodnotíme. Na celé dálnici bude klasicky 130 km/h. A bude široká 25,5 metru, ne 21,5 metru, jak to Ministerstvo dopravy chtělo.

Během výjezdu jsme se podívali i na stavbu mostu Doubí v Karlových Varech. Loni ho začali opravovat, ale zjistilo se, že je ve fakt špatném stavu. Takže místo opravy demolice. A tím pádem velká komplikace pro lidi z Varů. Snad ocení, že jim nový stavíme v rekordním čase. Rychlost byla taky jedno z hlavních kritérií při výběrovém řízení na zhotovitele. Musel zbourání starého a postavení nového mostu zvládnout nejpozději za osm měsíců. A díky tomu, jak kolegové na dopravě celý projekt zadali, jsme ušetřili nejmíň rok.

Ve Varech jsme se šli samozřejmě podívat i na to, jak pokračuje modernizace Hotelu Thermal. Investuje se do ní 580 milionů korun a dokončená bude v roce 2021. A taky jsme k tomu uspořádali tiskovku, která proběhla všemi médii. Všichni ví, že Thermal není jen ikona Karlových Varů, ale má celostátní význam, je to naše vizitka. A já byl první ministr financí, který se mu začal systematicky věnovat. Aleně Schillerové patří uznání, že se jí daří to, co jsem začal, úspěšně dotahovat do konce.

Lidi se ptají, proč vlastně Thermal patří státu. Proč jsme ho neprodali? No protože se nepovedla privatizace. Je to hodně divná historie z období vlády ODS, ale zkusím vám to vysvětlit. Hotel se měl v roce 1991 prodat. Nejvyšší nabídku tehdy dal podnikatel z Libanonu. Představte si ale, že si nechal zapsat vlastnictví hotelu do katastru nemovitostí, nikdy ale za hotel nezaplatil a ještě se ho snažil prodat jiné firmě. Do toho vstoupil druhý zájemce v pořadí a rozjel se kolotoč soudů o to, komu vlastně hotel patří. Spory se táhly 26 let… Až v roce 2017 Nejvyšší soud potvrdil konečným rozhodnutím, že Thermal patří státu.

Uf. Takže teď už víte, co celou tu dobu brzdilo investice do oprav a modernizace hotelu. Je to nejen symbol filmového festivalu, ale i celostátně významná architektonická památka. Proto ji věnujeme velkou pozornost a chceme pro ni ten nejlepší management. Na tiskové konferenci jsme představili nového ředitele Vladimíra Nováka. Je to zkušený manažer a v hotelnictví pracuje víc než 20 let. Jedním z jeho prvních kroků bude zapojení architekta pro modernizaci hotelové části.

Od chvíle, co jsem se Thermalu rozhodl věnovat, je to už 6. ředitel… Bohužel najít dobré manažery je těžké, a ještě těžší je ukecat je, aby dělali pro stát.

Hotel jsme propojili s agenturou CzechTourism, českými centry a velvyslanectvími v zahraničí a začal cílit i na perspektivní čínský trh. Přibyli taky německy mluvící hosté, ale i čeští klienti, zvýšil se počet kongresových akcí a taky se povedlo zvýšit tržby z pronájmu prostor. Hotelu jsme pomohli hlavně tím, že jsme mu v roce 2016 navýšili základní kapitál o 300 milionů.

Teď se modernizují pokoje, na řadu přijde fasáda i bazén. Speciálně do bazénu investujeme 110 milionů a dalších 30 milionů by měl investovat nájemce, který si ho pronajal na 15 let. Je to skvělý pokrok od situace, kdy jsme museli bazén v roce 2015 uzavřít z bezpečnostních důvodů. Nechtěli jsme ohrozit zdraví lidí. Navíc bazén prodělával 7 milionů ročně. Nabízeli jsme ho městu, které ho ale nechtělo. Můj cíl od začátku je otevřít ho k 1.6. 2021 před začátkem filmového festivalu. Bude to jediný venkovní bazén v republice s vřídelní vodou.

Soukromá společnost, která bude bazén provozovat, bude hotelu platit nájem milion měsíčně a bude se taky podílet na provozních nákladech.

A co se týče vzhledu pokojů, přistupujeme k tomu s respektem k historii, proto všechno konzultujeme s orgány památkové péče. Víme, že Thermal je jedinečný odkaz doby brutalismu a pro místní, i všechny, kdo jezdí každý rok na filmový festival, to je srdeční záležitost. Ale na druhou stranu už s tím musíme pohnout a modernizaci dokončit. Zároveň děláme modernizaci tak, abychom neohrozili provoz během filmového festivalu.

A mimochodem. Jako první vláda v historii jsme vydali usnesení, ve kterém jsme označili Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary a brněnskou MotoGP jako kulturní události mimořádného významu, které budeme podporovat.

Tak.

Teď mám pro vás tipovačku. Pirátskou! Poprvé od roku 1989 se na pražském magistrátu hlasovalo TAJNĚ. Jo, poprvé.

Víte, kdo pro to zvedl ruku?

3
2
1

Tadá.

Přímo nejvyšší pražský pirát Zdeněk Hřib. Právě jeho hlas nakonec rozhodl, že v naprosto zásadní věci bude tajné hlasování místo veřejného.

Rozhodovalo se přitom o budoucnosti celé Prahy. Metru D, konkrétně zahájení geologického průzkumu. U něčeho takového je dobré vědět, kdo hájí jakou pozici, nemyslíte?

Piráti si umí budovat image správňáků, dokud se jim do rukou nedostane skutečná zodpovědnost. Když ale přijde rozhodování, které ovlivní osudy lidí v Praze a okolí, místo veřejného hlasování radši pokoutně nahážou lístky do krabičky, aby nikdo neznal jejich rozhodnutí.

Na dalším jednání se naši zastupitelé ptali pana primátora Hřiba, kde ty lístky vlastně jsou? Že by se na ně rádi koukli. Víte, co jim řekl? Že si je zapomněl doma v saku. Pohoda, ne? Tak snad je nezapomene vytáhnout z kapsy, až ponese sako do čistírny…

Když už jsme u těch Pirátů. Všimli jste si v médiích, že předseda jejich poslanců Jakub Michálek podal žalobu, kterou se domáhá, abych zveřejnil Národní investiční plán?

My ho připravujeme a bude zveřejněný do konce tohoto roku, tak jak jsem slíbil. Byl to můj nápad zmapovat investiční potenciál celé naší země. Projeli jsme kvůli němu s ministry všechny kraje. A je to brutální práce pro stovky lidí napříč několika ministerstvy, takže se musím smát antibabišovským aktivistům v médiích, kteří šíří lži, že jsme něco slíbili.

Během našich výjezdů jsme slíbili jen dvě věci. Magnetickou rezonanci v Kroměříži a tento rok byla skutečně otevřená. Taky jsme slíbili pomoc paní starostce ze Semil, jak postupovat u získání dotace na mateřskou školku. NIC JINÉHO. Národní investiční plán není slib, je to zmapování potenciálu na hospodářský růst celé naší země založený na investicích a budu s ním hlavně argumentovat při projednávání nového programového období s Evropskou komisí, kde požadujeme peníze hlavně na investice.

Je zábavné sledovat pana Michálka, který se domáhá dokumentu, který ještě není hotový, a proto ho ani vláda nemůže zveřejnit. Nicméně, když už si dal tolik práce tak bych mu rád připomněl, že to není vláda České republiky, která by něco tajila, ale že to je právě Rada hlavního města Prahy, která poprvé od roku 1989 hlasovala TAJNĚ a to pod vedením pirátského primátora. Takže by si možná měl zamést před vlastním prahem, než začne podávat žalobu.

Je vlastně sranda, jak se Piráti snaží dělat politiku žalobami a udáváním do Bruselu a na všechny možné adresy, nikoliv tím, že by dělali skutečnou politiku. Musím se smát, jak je to trapné. Piráti umí jen kritizovat a udávat. A máme se na co těšit, protože naši promigrantští Piráti jsou ve frakci se zelenými fanatiky v Evropském parlamentu. Pokračují tak v tradici pana Bursíka, který tady nadělal miliardové škody na solárech. Tento expert, kvůli kterému nemáme dálnici do Tábora ani nový Temelín a platíme z rozpočtu desítky miliard za obnovitelné zdroje, teď radí Pirátům, aby zakázali Pražákům auta.

Pojďme radši dál.

Už minule jsem vám psal, jak se daří zdravotnictví a že do něj teče rekordní množství peněz. Dával jsem vám i k tomu graf. Nebudu všechno opakovat, jen jedno nejdůležitější číslo. 346 miliard. Tolik půjde do zdravotnictví z veřejného zdravotního pojištění.

Peníze na péči v nemocnicích i na domácí péči stouply od roku 2013 o neuvěřitelných 61 procent. Tak moc je pro naši vládu kvalitní zdravotní péče důležitá. A rostou všechny oblasti zdravotnictví.

A tenhle týden se Adam Vojtěch a Alena Schillerová dohodli na rozpočtu Ministerstva zdravotnictví pro příští rok 7,5 miliardy. Když se přičtou evropské peníze, dělá to skoro 9,2 miliardy.

Adamovi Vojtěchovi se podařilo vyjednat o 220 milionů víc, než se původně plánovalo. Na podporu vzdělávání mladých lékařů půjde 100 milionů. Dalších 100 milionů půjde na to, co bylo potřeba udělat už dávno. Všichni o tom ví, ale skoro nikdo o tom nemluví. Zlepšení psychiatrické péče. Budeme investovat do toho, aby psychicky nemocní měli humánnější prostředí. Ne jako teď klidně po osmi na jednom pokoji. Takže peníze použijeme na transformaci psychiatrických nemocnic. No a těch zbývajících 20 milionů dostanou organizace, které pečují o pacienty, jako jsou hospice.

S Adamem Vojtěchem jsme si dali taky tenhle týden schůzku a bilancovali jsme. Ukázal mi věci, na kterých teď pracuje, a které chce stihnout do konce roku. Stejně jako jsem vám psal s ostatními ministry v minulém hlášení.

Nemůžu tím zaplnit celé hlášení, tak heslovitě.

Zavedení lékového záznamu pacienta. Díky němu budou všechny záznamy na jednom místě. Nebude tolik docházet k tomu, že doktoři a lékárníci nevhodně kombinují léky, nebude se plýtvat penězi ze zdravotního pojištění. Když to poslanci schválí v září, spustí se v půlce příštího roku.

S lékovým záznamem je spojené i LÉČEBNÉ KONOPÍ. Těžce nemocným pacientům pojišťovny zaplatí 90 procent ceny 30 gramů měsíčně. Ale jak říkám, je to spojené do jednoho zákona s lékovým záznamem.

Dál tady máme zvýšení dostupnosti léčiv pro pacienty, rychlejší vstup inovativních léků a taky léků na vzácná onemocnění na český trh, novelu zákona o zdravotních pojišťovnách, aby správní a dozorčí rady byly obsazované transparentně, zákon o elektronizaci zdravotnictví, o odškodnění za újmu způsobenou očkováním, pokračování v reformě psychiatrické péče a v reformě primární péče.

Skvělá je i podpora vzniku nových ordinací praktických lékařů a zubařů v místech, kde nejvíc chybí. Už 19 zubních ordinací získalo dotaci celkem za víc než 22 milionů korun. Dalších 14,5 milionu korun získalo 40 ordinací praktických lékařů. Díky tomu se bude mnohem snadněji žít 86 tisícům lidí, kteří se museli hodinu trmácet za doktorem.

Schůzka Aleny Schillerové s Adamem Vojtěchem uzavřela tu dlouhou šňůru jednání o rozpočtu na příští rok. Popisoval jsem vám ji snad celé prázdniny. Takže tenhle týden mohlo Ministerstvo financí oficiálně odeslat vládě návrh zákona o státním rozpočtu 2020. Celkové výdaje 1618,1 miliardy, příjmy 1578,1 miliardy. Schodek 40 miliard.

Už jsem vám psal, co všechno tenhle rozpočet lidem přinese, tak fakt jen výběr pár věcí:
Další zvýšení průměrného starobního důchodu o 900 korun. Díky tomu bude průměrný důchod 14.326 korun.
Zvýšení rodičáku z 220 na 300 tisíc.
Zvýšení platů u pedagogických pracovníků v regionálním školství o 10 procent, nastavujeme růst tak, aby v roce 2021 byl průměrný plat minimálně 45.000 korun. U nepedagogických pracovníků růst o 7 procent a nastavení růstu tak, aby v roce 2021 byl v průměru minimálně 24.000 korun.
Zvýšení výdajů Ministerstva obrany o 8,8 miliardy na celkem 75,5 miliardy. V roce 2021 budou výdaje na obranu 1,4 procenta.
Zvýšení podpory výzkumu, vývoje a inovací o 5,5 miliardy na celkem 47,6 miliardy.
Rekordní investice za 146,7 miliardy, z toho z národních zdrojů 88,5 miliardy.

To jsem to zas natáhl. Ale ještě vám chci napsat o všech těch pomluvách, které se šíří kolem mého údajného střetu zájmů.

Celý předběžný audit je absurdní. Někdo mě chce trestat za období, kdy jsem nebyl ve vládě nebo že jsem vyhověl slavné novele lex Babiš? Ano, představte si, že EVROPŠTÍ auditoři prý přehlédli tak základní fakt, že když už si dovolili použít a vykládat pouze český zákon, tak to udělali v situaci, kdy to ani nebylo možné. Ten paragraf, který používají, se totiž použije zjednodušeně jenom na členy vlády a to jsem od 24.5. do 6.12.2017 NEBYL.

Byl jsem 1. místopředsedou vlády pro ekonomiku a ministr financí od 29. ledna 2014 do 24. května 2017. Od 6. prosince 2017 jsem byl předseda vlády České republiky, od 24. ledna 2018 v demisi. 6. června 2018 jsem byl znovu jmenován do funkce a pověřen sestavením další vlády.

Tudíž ten paragraf v této části použít NEJDE. Slyšel jsem, že se prý takové základy učí už v prvním ročníku na právnických fakultách.

Pan profesor Jiří Chýla k tomu napsal blog. Určitě si ho přečtěte. Dával jsem ho v týdnu na Facebook. Je pro mě neuvěřitelné, že se ještě někdo objektivně, odborně a hlavně veřejně dokáže podívat na tuhle problematiku. Pan Chýla je odvážný člověk a doufám, že za svůj názor nebude perzekvován.

Víc se k tomu nechci vyjadřovat, protože mám jen stejně obecné informace jako vy. Klára Dostálová už za Ministerstvo pro místní rozvoj svoje řekla.

A všem případným hejtrům chci jen připomenout, že odpověď Evropské komisi prý připravovalo několik ministerstev a řídících orgánů.

Je to fakt směšné s tím zákonem o střetu zájmů, který se v průběhu svého projednávání změnil na lex Babiš. Za dva roky v téhle zemi došlo k 20 tisícům případů porušení povinnosti podat majetkové přiznání. Já jsem ten zákon neporušil, ale Evropská komise se na mě stejně zaměřila. Takže radši ještě jednou to zopakuju: za dva roky 20 tisíc případů porušení. Právě taková je podle Ministerstva spravedlnosti bilance novely zákona o střetu zájmů, která v praxi funguje od září 2017. Nejčastěji povinnost porušují komunální politici. Takže očividně jedním z mála, který se tím zákonem řídil a řídí, jsem byl já. Přečtěte si k tomu celý článek na iRozhlasu, co jsem dal v týdnu na Facebook.

Ve střetu zájmů jsou paradoxně i někteří komunální politici z Městského úřadu v Černošicích, který o mém střetu zájmů rozhoduje. Dokonce místostarosta Černošic Petr Wolf natvrdo prohlásil, že nesouhlasí se zveřejňováním příjmů politiků na internetu! Dávám vám k tomu článek za chvilku na Facebook.

Teď už jen ve zkratce.

Fotky a video z oslav Slovenského národního povstání jste viděli. Taky z výstavy Voda a civilizace, kam vás srdečně s Richardem Brabcem zveme. V týdnu jsem ještě byl na poradě českých velvyslanců, kteří reprezentují náš stát po celém světě. Mluvil jsem s nizozemským ministrem zahraničí Stefem Blokem. S Holandskem máme mnoho společného, ale na přerozdělování migrantů se prostě neshodneme. Jednal jsem i s irským místopředsedou vlády Simonem Coveneyem, který je i ministrem pro brexit. Zajímavé je, že tam mají menšinovou vládu a s opozicí nějakou formu dohody, požádal jsem o její zaslání. Po telefonu jsem mluvil s Borisem Johnsonem. Řekl jsem mu, že Evropská unie není jen Německo a Francie, kde jednal o brexitu, ale i V4. Takže jsem ho k nám pozval a navrhnul jsem mu, že zkusíme brexit společně s premiéry V4 probrat. Budeme hledat řešení, které by uspokojilo všechny. A taky, ať přijede ochutnat naše skvělé české pivo. V Bruselu se pořád jedná o tom, jak bude vypadat nová Komise, naše vláda schválila Věru Jourovou jako kandidátku za Českou republiku a já jsem to hned napsal paní Ursule von den Leynové. Pak jsem jí i volal, a byl to už náš třetí telefonát, abych jí znovu řekl, že Věra je skvělá kandidátka a jako vice prezidentka Komise by určitě výborně reprezentovala region střední a východní Evropy. Taky jsem se začal chystat na cestu do Turecka, kde chci podpořit české obchodní projekty a otevřít jim dveře. Budu se i snažit řešit dědictví tradičních demokratických stran, tím myslím kauzu České exportní banky a elektrárny Adularya, kde můžeme přijít až o 14 miliard. Cestou zpátky z Turecka to vezmu přes Budapešť a povečeřím s premiéry Viktorem Orbánem, Peterem Pellegrinim a se srbským prezidentem Aleksandarem Vučićem. Pak vystoupím na mezinárodním demografickém summitu s projevem o stavu v ČR a o naší rodinné politice. Náš cíl jsou tři děti v rodině. O tom jsem vám napsal nedávno docela dlouhý report. Zastavím se i na našem českém velvyslanectví, kde pozdravím 50 našich starostů, kteří budou v Budapešti na Setkání českých a maďarských partnerských měst a obcí.

Tak jo. Pro dnešek celý. Přeju krásnou neděli.