Hlavním tématem prvního jednání byl brexit a odložení odchodu Velké Británie z Evropské unie. Druhý den se lídři EU27 věnovali ekonomickým otázkám, například obchodím vztahům s Čínou a USA.

Stěžejním tématem čtvrtečního zasedání Evropské rady byl brexit a návrh britské premiérky Theresy Mayové na jeho odložení. Lídři zemí EU se nakonec s britskou premiérkou dohodli, že pokud příští týden britský parlament odsouhlasí stávající návrh dohody o podmínkách odchodu Velké Británie z EU, budou státy EU27 souhlasit s prodloužením termínu brexitu do 22. května. Pokud by britský parlament nehlasoval nebo hlasoval proti dohodě, souhlasí členské státy s odkladem do 12. dubna. Nejpozději 12. dubna by tedy Velká Británie musela předložit svůj návrh, jak chce tuto dohodu řešit.

„Myslím, že všechny členské státy si uvědomují odpovědnost tohoto rozhodnutí. My jsme samozřejmě přijali opatření a zákony kvůli případnému tvrdému brexitu, tedy brexitu bez dohody, ale tím základem, který se nedá domluvit, je samozřejmě vnitřní trh. Co by nastalo v případě tvrdého brexitu, ten chaos, to se nedá prakticky ani predikovat dopředu,“ konstatoval premiér Andrej Babiš.

Podle jeho názoru se země EU chovají v případě brexitu mnohem odpovědněji než sama Velká Británie, kde je tato otázka předmětem vnitropolitického boje. „V tomto směru rozumíme komplikacím britské premiérky. Proto jsme, dá se říct, byli velice flexibilní a přes některé původní nekompromisní postoje jsme v diskusi dospěli k lepšímu a velkorysejšímu řešení,“ řekl předseda vlády a ocenil jednotný postoj lídrů EU. „Všichni si uvědomujeme, že to nejhorší řešení by byl divoký brexit bez dohody. Myslím si, že v tomto směru všichni máme zájem, aby skutečně k dohodě došlo, a proto jsme rozhodli o prodloužení termínu, aby paní premiérka měla možnost britský parlament přesvědčit,“ dodal.

Zasedání Evropské rady pokračovalo v pátek 22. března. Nejprve setkáním zemí EU27 s předsedy vlád Islandu, Lichtenštejnského knížectví a Norského království u příležitosti 25. výročí podepsání dohody o vzniku Evropského hospodářského prostoru.

Lídři zemí EU27 se pak zabývali především ekonomickými otázkami – problematikou vnitřního trhu, obchodní politikou, ekonomickými vztahy s Čínou a USA a otázkami kybernetické bezpečnosti v souvislosti s plánovanou výstavbou sítí 5G.

„Otázka vnitřního trhu je pro naši zemi extrémně důležitá. Jeho dokončení si Evropská unie předsevzala před 30 lety a ten trh ještě stále nefunguje. Stále se potýkáme se zbytečnými překážkami a bariérami, které poškozují naše společnosti, naše živnostníky, naše dopravní firmy, naše občany a omezují nás v konkurenceschopnosti v rámci EU,“ připomněl premiér Babiš a zmínil například nedodržování evropských pravidel, roztříštěnost regulace a praxe či nedostatečné vzájemné uznávání dokumentů, norem a pojistných smluv.

Co se týče obchodní politiky EU především ve vztahu k USA, je podle českého premiéra nezbytné, aby Evropská unie dala komisařce Malmströmové jasný oficiální mandát k vyjednávání, který by umožnil zahájit jednání co nejdříve. „Je tu riziko, že v okamžiku, kdy se domluví USA s Čínou, tak na základě této dohody může být naše pozice horší než dosud,“ upozornil Andrej Babiš.

Čína je podle českého premiéra důležitý, ale velice komplikovaný partner. Důležitý podle něj bude připravovaný summit EU–Čína na úrovni ministrů 8. dubna. Své kolegy v Evropské radě upozornil, že většina zemí EU včetně ČR má s Čínou negativní obchodní bilanci.

Hovořilo se také o kyberbezpečnosti jako globálním problému. „Vyzval jsem kolegy ke společnému postupu z hlediska přístupu k bezpečnosti sítí 5G, protože si myslím, že kybernetická bezpečnost v souvislosti s užíváním a provozováním nových technologií, sítí a infrastruktury je problémem nás všech,“ uvedl předseda vlády. „Informoval jsem kolegy, že Česká republika organizuje konferenci ohledně bezpečnosti v rámci těchto sítí a technologií, a vyzval jsem je, aby na tuto konferenci vyslali své zástupce na úrovni expertů,“ doplnil.

Posledním bodem jednání byla klimatická strategie EU a boj proti klimatickým změnám. V tomto směru představitelé EU27 zatím shodu nenalezli. „Objevily se tendence ze strany některých členských zemí mít ještě větší ambice nad úroveň Pařížské dohody. A já za Českou republiku říkám, že nemůžeme stále navyšovat naše ambice a cíle, pokud se nezapojí největší světoví producenti emisí,“ řekl premiér Babiš. „Samozřejmě chceme řešit klimatickou změnu, chceme ale, aby klimatická politika byla otázkou celého světa, nejen Evropy. K čemu bude, když my tady ušetříme emise v EU, když do měsíce tyto emise se objeví v jiné části světa. Pokud se nám nepodaří najít společnou řeč s největšími producenty emisí, budou mít naše aktivity jen malý vliv, a jejich dopad na naši konkurenceschopnost bude zásadně negativní,“ dodal. Jako příklad český premiér uvedl automobilový průmysl, který je tlačen zpřísňováním evropských předpisů do kouta a hrozí, že bude převálcování například produkcí z Číny či Jižní Koreje.

Na úvod jednání Evropské rady si přítomní premiéři a prezidenti připomněli minutou ticha oběti teroristického útoku, k němuž došlo v Bruselu právě před třemi lety.

Ještě před zahájením summitu se předseda vlády společně s premiéry zemí V4 sešli s komisařkou pro obchod Cecilií Malmströmovou, aby se informovali o vývoji chystané obchodní dohody mezi EU a USA.