Vážený pane poslanče,

toto je i podle mého názoru skutečně problém nebo věc, kterou je potřeba řešit, a to rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivými kraji neodpovídá té současné realitě a neodpovídá to nejenom kvůli počtu obyvatel, ale i kvůli funkcím a úkolům, které jednotlivé kraje mají, a třeba jejich struktuře. A to všechno je potřeba prostě nějakým způsobem zohledňovat. My jsme si toho vědomi a jsou si toho vlastně vědomy i kraje. Takže tady je svým způsobem na tom shoda a domluvili jsme se na některých krocích, které uděláme pro to, aby se ta situace změnila.

Je pravda, že ono se to vyvíjelo historicky. Na kraje přešly postupně ve dvou fázích reformy veřejné správy některé kompetence a zařízení, střední školy, silnice druhé, třetí třídy, dopravní obslužnost. A vždycky s tím přišly i zdroje a nějak se stanovovaly ty podíly. A to už dneska neodpovídá realitě, ať už jde o počet obyvatel nebo prostě jiné. My jsme se zavázali v programovém prohlášení k odpovědnému jednání v nakládání s veřejnými financemi.

Dali jsme také závazek, že udržíme stávající financování obcí a změníme rozpočtové určení daní krajů na základě shody s Asociací krajů. A to jsme také začali dělat. Musím také říct, že celková finanční bilance krajů je příznivá. V roce 2022 vykázaly kraje jako celek příjmy ve výši 313 miliard, výdaje ve výši 306 miliard, takže je tam přebytek 7,7 miliard. Tak to bude pravděpodobně určitě i v roce 2023, takže jakoby v celkovém objemu těch peněz, které kraje dostávají, tato čísla ukazují, že problém není.

Problém je v tom rozdělení, a to je docela markantní. Nejvyšší příjmy na obyvatele za rok třeba 2022 měla Vysočina, Jihočeský, Karlovarský kraj, naopak jiné kraje na tom byly mnohem hůře. My jsme se dohodli nebo Asociace krajů představila návrh RUDu, rozpočtové určení daní, s novými kritérii. Souhlasila s tím většina krajů a Ministerstvo financí tento návrh zpracovalo do funkčního systému, jak by tedy ten RUD mohl vypadat. To se stalo v létě 2023. A ten návrh byl myslím velmi rozumný.